Na útěku
Předchozí část: http://sosaci.net/node/41407
Za nápad, jak vybruslit z prekérní situace děkuji Lomeril. Za to, že to dopadlo, jak to dopadlo, už můžu pouze a jenom já...
Robin utíkal a kličkoval, jak to po něm Brett chtěl. Srdce mu bušilo jak splašené. Hlavou se mu honilo tisíce variant, jak to může dopadnout.
„To dáš, to dáš, to dáš,“ dodával si po celou dobu odvahy.
Konečně spatřil jeden ze stanů, rychle do něj vběhl a o něco zakopl.
„Co to…,“ vykřikl jen a dopadl do polštářů, ve kterých se nahý pár ve věku jeho rodičů oddával manželským povinnostem.
„Já, pardon, promiňte,“ koktal Robin celý rudý.
„Nevadí. Vždycky jsem toužil zkusit to ve třech,“ pronesl pán. „Jen jsem doufal, že to bude s dvěma ženami.“
Robin zalapal po dechu.
Další část: http://sosaci.net/node/41869
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Chudák maličkej :) Tohle se
Chudák maličkej :) Tohle se asi do dopisu rodičům nedostane, co?
No, sám se o tom asi zmiňovat
No, sám se o tom asi zmiňovat nebude. :)
:D Ooops!
:D
Ooops!
Jop, to vystihuje tu situaci
Jop, to vystihuje tu situaci dokonale
To jsou fóry, teda, snažím se
To jsou fóry, teda, snažím se tvářit pohoršeně, ale smíchy se válím pod stolem...
Já za nic nemůžu. To téma...
Já za nic nemůžu. To téma... (marně se hájí). :)
No pane jo!
No pane jo!
:-)
:-)
Tak to je tedy nečekaný vývoj
Tak to je tedy nečekaný vývoj ! :)