Selekce

Dny na ostrově byly všechny stejné: vstát, zhltnout kus chleba, vypít hořký čaj, pracovat do večera, pak sníst cosi blížící se polévce, usnout. Každých pár týdnů je všechny vyvedli ven a poskládali do úhledné řady. Pak ředitelka Carrowová vybírala.
Přestože vybrané vězeňkyně – oficiálně chovanky nápravného zařízení – dostávaly jen lehkou práci a třikrát denně skutečnou porci zdravého jídla, děsila se Lenka dne, kdy by si Carrowová vybrala ji.
„Kolik je téhle?“ štěkne po hlídači.
„Šestnáct.“
Ředitelka Carrowová se usměje. „Tak příští rok, květinko, jestli se mi ještě budeš líbit.“
Všechny vybrané nakonec někam zmizely. Všechny byly mladé a alespoň dostatečně čistokrevné.