Cesty zpátky
Úvodní poznámka:
Nesoutěžní nebodík navíc.
Fandom:
Drabble:
Sirius se směje, kolem očí známé vrásky, propletené novými, které nejsou od smíchu. Remus má nutkání mu je zkusit vyhladit bříškem palce, ale včas se zarazí.
Pokradmu si ho prohlíží a mapuje stopy času.
"Nech toho," nahořkle se ušklíbne, "vypadám otřesně."
Pořád trochu marnivý.
Pomalu zvážní; mluví o bezesné temnotě a bezedných nocích.
Snaží se smát. Remus ho stejně mlčky vezme za ruku.
"Mám dojem, že cestou z podsvětí se nesmíš ohlížet," řekne unaveně Sirius.
"Mlčet znamená čelit tomu sám," odvětí. Zná to.
Sirius se na něj upřeně podívá.
"Reme?"
"Ano?"
"Máš něco proti psům v posteli?" nejistě se usměje.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
I kdybys je pojala jako
I kdybys je pojala jako milence, není na tom nic neslušného. A je to krásné a dojemné a vůbec, pokaždé, když o nich čtu, tak mám kroupy na krajíčku.
Já je jako milence beru
Já je jako milence beru trvale (seriously, oni k sobě patří a puntík!), jenom že je zrovna tady necpu hned při první příležitosti do postele. :D ale víš co, já tu poznámku stejně smažu :)
Já jsem o jejich vztahu
Já jsem o jejich vztahu přesvědčená Rowle navzdory a myslím si, že i když Remus Tonks miloval, nebylo to tím samým způsobem.
Ta poznámka o vráskách je strašně krásná a znovu a znovu mě rozněžňuje.
Já taky. (zato *posvěcenému*
Já taky. (zato *posvěcenému* Prokletému pokračování mám problém přiznat existenci) Vztah Tonks a Rema připouštím na základě aktuálního rozpoložení, ale většinou se ve ff radši vůbec zdržuju doby po oblouku, protože... protože.
Četla jsem fanfikci, ve které
Četla jsem fanfikci, ve které Remus přesvědčil Tonks k tomu, že se jakožto metamorfomág bude při milování přeměňovat v Siria. Bylo to divné, ale smysl mi to zcela dávalo.
(Co je to Prokleté pokračování? To je něco jako nová trilogie Hvězdných válek - nakopala celý i tak vachrlatý kánon do... zadele)
Je to moc hezký, ale psa v
Je to moc hezký, ale psa v posteli bych teda nesnesla.
Děkuju!
Děkuju!
Chápu. To já zas jo. Takový ohřev nohou nic jinýho nezajistí. :))
Já bych psa v posteli snesla,
Já bych psa v posteli snesla, i když by pravda mohl být trochu klidnější než ten náš a nemusel by trpět dojmem, že je to vlastně jeho postel a já tam v podstatě nemám co dělat. :D
Je to krásný. Moc se mi líbí ta snaha něco říct, protože to prostě musí ven, i když je to strašně zmatený a bolavý a nedá se to nikdy úplně předat - ale aspoň už na to není sám..
Tak ovšemže to JE jeho postel
Tak ovšemže to JE jeho postel, že jo, taky bys mohla ráda, že tě do ní pustí a ještě tě, psíček obětavá, nechá žít v dojmu, že je to tvoje postel.
A děkuju za krásnej komentář
Krásné (Ty vrásky! A ten
Krásné (Ty vrásky! A ten konec! Já je asi fakt začnu mít ráda, nebo co...) :)
*ďábelský smích* :D :D
*ďábelský smích* :D :D
Jé, to je tak hrozně hezký!
Jé, to je tak hrozně hezký! <3
To oni oba jsou, a nejvíc
To oni oba jsou, a nejvíc pohromadě :))
Já tady prostě sedím a
Já tady prostě sedím a usmívám se. Dá se to nějak vypnout? (ale já to vypnout asi stejně nechci <3)
Nevypínat! Dík, mě hrozně
Nevypínat! Dík, mě hrozně těší, když to v někom vyvolá takovej ten úsměv, který mívám při čtení fanfikcí o nich od jiných taky :))