V éteru zvuky zpráchnivěly,
červánek tmou je zajatý.
Svět mlčí jako oněmělý,
mluvíme už jen já a ty.
Je to jako hra.
Čarodějnice nepodléhá nikomu. Ani pánu tvrze, se zlatým, železným hlasem, uvyklému poroučet srdcím rytířů.
Každý den jsem mu rovna, mému Martinovi. Nezlomně vedu magii Sychrava.
Každou noc prosívám mezi prsty stejné pochyby.
Vychovala jsem tě. Tvá Hana mi věří, svojí učitelce..
S půlnocí klepe na mé dveře - úlitba naším sférám vlivu.
Není to správné. Neměla bych.
Úsměv jako plamen, sebejistý, vyzývavý. Jeho dotek hoří na mé kůži.
Nechci tě využít, zranit...
Ví, že nikdy neudělám první krok.
"Pojď ke mně, Marianno," říká hlasem železným a zlatým.
Ale odmítnout ti nemohu, můj milovaný.
Klesám do tvého objetí.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Pánovi tvrze se nic neodmítá
Modřínka
Pánovi tvrze se nic neodmítá <3
Přesně. Nejvíc teda když mu
Jeřabina
Přesně. Nejvíc teda když mu to ani moc odmítnout nechceš.
Líbí
Aries
Líbí
Díky!
Jeřabina
Díky!
Pěkné. Děj zhuštěný do poezie
Aplír
Pěkné. Děj zhuštěný do poezie.
Aww, děkuju, ty vždycky umíš
Jeřabina
Aww, děkuju, ty vždycky umíš potěšit.
Moc pěkné.
Tora
Moc pěkné.
Díky! :)
Jeřabina
Díky! :)