Paeonia

Skleněná výplň dveří se nepatrně chvěje. Naděžda zadrží dech a v duchu napočítá do deseti. V Julijině pokoji je naprosté ticho – malá spí. To je dobře. Všechno jí vysvětlí zítra, v klidu. Ještě, že se toho nedožili rodiče, napadne ji. Rozvod by nepřenesli přes srdce.
***
Skleněná výplň dveří se nepatrně chvěje. Grigorij po paměti sáhne pro kabát a zamíří ven. Nechce vzbudit Juliji, jen proto nekřičel. I když už nebylo proč křičet. Naděžda odmítala poslouchat. Vzpomene si na dobu, kdy jako pětiletá Veverka doslova visela na každém jeho slově. Zasměje se. Dneska ani nevěří, že bych kdy mohl mít pravdu.