Čas vyrazit
Navazuje na Bolestivé příměří.
Mně by se včerejší i dnešní téma hrozně hodily tak za další čtyři dny... :D No co, člověk musí psát, co má. :)
„Takže... mír?“ ujišťoval se Amias. „Příště mi nerozbiješ nos, když budu chtít vejít do dveří?“
„Hej, tentokrát to vážně byla nehoda,“ uchechtla se Sara. „Ale už budu dávat pozor. Mír.“
Oba se na sebe přihlouple usmáli.
„Tak, a co teď?“ zeptal se Amias nakonec.
Sara pokrčila rameny. „Teď můžeme jít buďto umývat to nádobí, co tu ta sebranka nechala rozházené po stolech, nebo se můžeme zvednout a vyrazit na hrad taky. Museli s tím počítat, že tu nezůstaneme jen tak sedět, když nás tu nechají.“
„Technicky vzato... já tu zůstal dobrovolně.“
„Detaily, detaily,“ mávla Sara rukou. „Tak jdeme nebo ne?“
Následuje drabble -.
Příběhy seřazené chronologicky
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
:D a jdou stejně, se vsadím!
:D a jdou stejně, se vsadím! Na hrad!
Dočítám s menším zpožděním a
Dočítám s menším zpožděním a všechny ty tři poslední kousky jsou super - srážka u dveří, opatrné usmíření, odhodlání vyrazit na hrad taky... Skvělé!