Vzácná shoda

„Že se opakuju…“ protáhl Bodie a opět si demonstrativně setřel z obličeje kus nějakého vnitřního orgánu.
„Do TARDIS. Hned!“ přikývla Margaret.

Nikdo neprotestoval. Stále jim připadalo malinko (hodně) neuvěřitelné, že metr od nich probíhá zuřivý souboj na život a na smrt. Vysvětlení jejich zajatkyně sice dávalo smysl… ale co když se plete a kouzlo, které je činilo neviditelnými, zmizí?

Bodie bafnul růžovou slečnu přes rameno. Ani ona neprotestovala. Věděla, že v tento okamžik jsou magické poutající řetězy pro ni záchranou. Sice nebyla svobodná, ale to nebylo podstatné. Měla dost času si rozmyslet, co těm divným lidem prozradit a co zatajit…