Možná
Předchozí: https://sosaci.net/node/51894
Jdu za ní do kanceláře a úplně nechápu. Vezme si kabát, do kapes zastrká peněženku a telefon, a pak se na mě podívá.
"Než odejdeme... Já vím, co si asi myslíte, Kopecký. Že jsem tvrdá, že jsem zapšklá, že vás nechám na holičkách, když o to půjde..."
Nadechnu se, ale zastaví mě její zvednutý prst.
"Všichni moji kolegové z nějakého důvodu neskončili dobře. To je fakt. Faktem taky je, že to nebylo proto, že bych je opustila, že bych se nesnažila jim pomoct. Nejsem jednoduchá, ale ráda si myslím, že jsem fér. Jen nikomu nevěřím. Ale vám... Bych jednou mohla."
Další: https://sosaci.net/node/52184
Jo a vím, že Veronika Matějovi teď dvě drabble tykala, ale ona to používá podle toho, jak se jí to hodí. Kopecký je, když chce, aby ji opravdu poslouchal, kdežto Matěj je, když s ním něco sdílí. Nevím, jak to vysvětlit, ale prostě v tom cítím rozdíl.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
To je hodně dobrý a
To je hodně dobrý a uvěřitelný. Střídání tykání a vykání podle důraznosti projevu znám ze španělštiny, v češtině jsem na to asi nenarazila, ale možné to jistě je. PS vlastně jo: měli jsme na gymplu kantora, který studentům tykal, když se s nimi tak normálně neformálně bavil, a vykal při zkoušení.
Já několikrát ano, obvykle
Já několikrát ano, obvykle šlo o případ, kdy nebylo kdy si vyjasnil, jak si říkáme :-D
Jo, to se taky stává. :D
Jo, to se taky stává. :D
Jo, taky jsem s tím přišla do
Jo, taky jsem s tím přišla do styku. Stejně jako s používáním křestního jména x příjmení. Díky.
No jasně, myslím, že jsou
No jasně, myslím, že jsou lidé, co si s nějakým tykáním/vykáním nedělají hlavu a používají je, jak to zrovna cítí za padnoucí.
Tady mě napadá (ale to už vlastně víckrát letos), že bych hrozně chtěl vidět, jak si Veroniku a Matěje představuješ.
Jsem ráda, že je to
Jsem ráda, že je to srozumitelné. :)
No, kreslit neumím, ale můžu je popsat. :D