Baletka: Sen noci horečnaté
Noc z 15. na 16. března 1939. Jelizavetě, přemožené událostmi uplynulých hodin, se udělalo zle, teď napůl spí, napůl blouzní... Čí vzpomínky se asi vkrádají do jejích?
Sebevražda.
Moje nejsmutnější ráno? Moje nejsmutnější ráno? 26. říjen 1917. 16. srpen 1935. V předzimním oparu utopený Petrohrad. Nejtemnější moře, z jehož vln se vynořuje sluneční kotouč. Tehdy jsem ještě neznala život. Tehdy už jsem život nechtěl znát. Tehdy začala další etapa mého života. Tehdy skončila poslední etapa mého života. Milovala jsem. Miloval jsem. Už tenkrát jsem věděla, že jednou si podmaním svět. Tenkrát už jsem věděl, že se nikdy nebudu moct vrátit domů, do Ruska. Tehdy jsem žila tancem, víš? Tehdy mě radost z tance navždy opustila, víš? A proto jsem se rozhodla žít. A proto jsem se rozhodl nežít.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Smutné, hodně podařené
Smutné, hodně podařené
Děkuji.
Děkuji.
Smutek z toho se dere k srdci
Smutek z toho se dere k srdci.
Co k tomu říct? :(
Co k tomu říct? :(
Skvělé jako vždy, ta zvolená
Skvělé jako vždy, ta zvolená forma se mi hrozně líbí.
Děkuji převelice.
Děkuji převelice.
Výborné. A hodně smutné.
Výborné. A hodně smutné.
Děkuji.
Děkuji.
Skvělé, obsah i forma.
Skvělé, obsah i forma.
Díky
Díky
Teda fandom nezvládám
Teda fandom nezvládám sledovat, ale tohle kontrastní drabble se mi moc líbí :-)
Fandom je v podstatě
Fandom je v podstatě maskovaná historie :) Díky moc!
Skvělé. Jako vždy.
Skvělé. Jako vždy.
Jako vždy moc děkuji.
Jako vždy moc děkuji.
Působivé, smutné, ale líbí.
Působivé, smutné, ale líbí.
Děkuji.
Děkuji.