Navštívení

„Dobrý večer.“
Přiznávám rovnou, zaječela jsem tak vysoce, že i štramák s bicáčkem (ahoj, netopýři!) by mohli závidět. Koneckonců, čekala jsem milou pohodu s Ksenijí a kluky, takže náhlý vpád loňské hlavní postavy mě vyděsil (skoro jsem napsala „vyvedl z míry“, ale nebudu lhát).
„I tobě,“ odpovídám. Vloni těžce nabytou asertivitu (ahoj, Ryo!) už jsem dávno poztrácela. Co mi teď chce? Tohle je přece sen o jejím synovi…

Nakonec tam se mnou jen tiše stojí a dívá se, jak si její snový protějšek hraje se vnoučaty a barví si zuby i jazyk nafialovo snašiným borůvkovým koláčem.
Venkoncem docela milé navštívení.