Sedávala u okna a snila. O životě, který přijde, až se objeví on. Něžnou ručkou si podpírala bradu, zasněný výraz rušilo jen maličko nakrčené čelo. V bílých šatech vypadala jako anděl. Každý večer čekala; vlahý vzduch doprovázely slzy. Nepřicházel.
Nejdříve chodil starý za ní. Pak začala sama navštěvovat mlýn. Šaty si umazala; upadla. Už neplakala, ale stále snila. Jednou roztrhala pytel s moukou a práskla dveřmi, přesně tak, jak se nesluší.
Nakonec potkala mladého. Každý den mířila k jezeru. Když jednou nepřišel, šaty si vzteky potrhala a zahodila do jezera.
Utekla. Když ji přítelkyně objala, Jarmila se poprvé nevědomky usmála.
Poznámka: Tady mají jistí lidé konečně odpověď na otázku, jestli si už Jarmila "našla ženskou", když jí došlo, že u Viléma jí "pšenka nepokvete". Teď už se nemusejí ptát. ;)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Krásné od názvu až k úsměvu,
Rya
Krásné od názvu až k úsměvu, gratuluji! Mimochodem, ta povídka k Máji někde je? Nebo ještě není hotová?
Ještě není hotová, ale
Dangerous
Ještě není hotová, ale vzhledem k tomu, že nejsi první, kdo se na ni tak různě ptá, ji asi fakt budu muset dopsat. ;D Zveřejněno je jen několik drabble z minulých DMD, které mám archivované na svých stránkách (viz můj profil; i když minulé DMD tam vlastně ještě není, oj, jsem pomalá!). Některé jsou ovšem slash tak aspoň 15+. ;)
Děkuju!
Věkovou hranici překračuji
Rya
Věkovou hranici překračuji několikanásobně, žádný strach ;-)
Myslela jsem spíš, kdyby to
Dangerous
Myslela jsem spíš, kdyby to odporovalo tvým čtenářským preferencím. ;) V tom případě ale směle pokračuj. :)
Díky, díky. jako horlivý
Rya
Díky, díky. jako horlivý čtenář a milovník současné (a zejména britské) prózy jsem už, myslím, přivykla ledasčemu. Těším se na počteníčko (až skončí tenhle dubnový běs, samosebou... :-) )
Chááá!
Kleio
Chááá!
Úžasná je ta pasáž s roztrhanými šaty v jezeře, já pořád říkám, že v textu není jediná zmínka o sebevraždě explicitně. :)
Děkuji! Není. ;)
Dangerous
Děkuji! Není. ;)
Děkuji, přesně tohle jsem
Lejdynka
Děkuji, přesně tohle jsem chtěla vědět! <3
A taky se přikláním k tomu, že roztrhané šaty jsou o dost lepší konec, než Jarmila v jezeře :) A takhle jak ji podáváš, mi je jí dokonce i líto..
Nikdo neřekl, jak se tam ty
Dangerous
Nikdo neřekl, jak se tam ty šaty dostaly a jestli tam byly společně s tělem. ;D
Chí, nemáš zač. :)
Takhle je i docela sympatická, že? Až mě to samotnou překvapilo. :)
Já teda Máj nečetla a Jarmilu
Anne
Já teda Máj nečetla a Jarmilu už z principu nemám ráda, ale vlastně je dobře, že v tom jezeře neskončila.
Máj doporučuju, když si k
Dangerous
Máj doporučuju, když si k tomu sedneš z jiného důvodu, než že jste to měli za úkol přečíst. (A je to i krátký, nezabere to moc času, když se v tom nebudeš láskyplně nimrat. ;))
Děkuju. V básni je v jezeře jen její šátek, takže nikdo netvrdí, že tam doopravdy skončila. :)