Moje články

  • Obrázek uživatele neviathiel

    8 - Archer

    Povídka: 
    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Slovní hříčky se (ne)povedly hned dvě. Doufám, že jsou rozpoznatelné :)

  • Obrázek uživatele neviathiel

    7 - Shran

    Povídka: 
    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Ještě se neperou, ale už se to blíží :)

  • Obrázek uživatele neviathiel

    6 - Archer

    Povídka: 
    Fandom: 
  • Obrázek uživatele neviathiel

    5 - Ikat

    Povídka: 
    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Další nakouknutí k divným emzákům!

  • Obrázek uživatele neviathiel

    4 - Archer

    Povídka: 
    Fandom: 
  • Obrázek uživatele neviathiel

    3 - Shran

    Povídka: 
    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Představuje se další aktér

  • Obrázek uživatele neviathiel

    2 - Archer

    Povídka: 
    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Varování: Už se dostáváme ku fandomu (takže je-li cokoliv nejasné, ptejte se) a kapitolka obsahuje ošklivou scénu.

  • Obrázek uživatele neviathiel

    1 - Koba

    Povídka: 
    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Varování: Pokračuji v nastaveném kurzu.

  • Obrázek uživatele neviathiel

    Sluj 4

    Obdarovaný: 
    Esti Vera

    Milá Esti Vero,
    doufám, že se ti povídka líbila a konec nezklamal :)
    n.

  • Obrázek uživatele neviathiel

    Sluj 3

    Obdarovaný: 
    Esti Vera

    Předposlední část:)

  • Obrázek uživatele neviathiel

    Sluj 2

    Obdarovaný: 
    Esti Vera

    Kdysi žila v Podbeskydí hezká dívka na vdávání. Jednoho rána se probudila ze zvláštního snu, ve kterém měla na ruce prsten s překrásným drahokamem a v kostele se lidé dívali jen na panenku Marii a na ni. Dívka celý den myslela jen na krásný prsten. Toho dne odmítla nápadníka, který jedl selský chléb. Druhé noci se jí zdál podobný sen; měla ve vlasech diamantovou čelenku a lidé se v kostele dívali více na ni než na Pannu Marii. Toho dne odmítla dalšího nápadníka; ten jedl chléb panský.

  • Obrázek uživatele neviathiel

    Sluj 1

    Obdarovaný: 
    Esti Vera

    Milá Esti Vero,
    přála sis povídku o hledání, a je první část mého dárku. Další vložím doufám do konce roku. Jde o povídku z originálního světa, který vznikl v rámci DMD a ke čtení povídky není třeba jej znát.
    Doufám, že budeš s dárkem spokojená :)
    Tvá
    neviathiel

    Přístupnost: Od 12 let
    Varování: Místy může znít hororově, ale nebojte se, dobře to dopadne.
    Shrnutí: Dvojice hlavních hrdinů hledá děti ztracené ve skalní sloji.

  • Obrázek uživatele neviathiel

    Vůdcem snadno a rychle

    Úvodní poznámka: 

    Drabble vystihuje téma mého letošního seriálu.

    Drabble: 

    Nabídněte dle vlastního výběru: bezpečí, útěchu, čest, tradici, upřímnost, pravdu, bohatství, politickou nekorektnost, řešení, smysl a možnost bojovat.

    Přimíchejte: elitu, vzory, zářné příklady, příběhy úspěchu, kterým se řadoví bez dostatešné snahy nevyrovnají, ale přesto je bezpodmínečně upřímně milujete a uděláte pro ně první poslední.

    Pozor na ty ostatní, marnící své pusté životy na diskotékách, ovce, nevědomé, pohodlné, v nefunkčního vztazích s partnery z diskotéky, ale spojovací články se světěm venku. Nemějte obavy, většina časem odpadne a ty ostatní prohlásíte za kořen všeho zla.

    Občas je třeba někoho veřejně ponížit a potrestat nebo vyhnat. Je to pro dobro jeho i přihlížejících.

    Závěrečná poznámka: 

    Sekta původně označovala odnož převažujícího náboženského směru a mnohdy zárodek nové církve. Ksždfá církev začala jako malá sekta. Před 2000 lety se objevila židovská sekta, věřící, že její charismatický vůdce umí chodit po hladině vody a je syn Boží. Později by zavražděn, neboť náboženská nesnášenlivost je stará jako lidstvo samo.

    Sekty v negativním slova smyslu se často formují kolem manipulativních egoistickách jedinců, dost často opilých mocí, s psychickou poruchou nebo závislostí, nebo rovnou vším dohromady. V našich končinách je to například sekta takzvaného Syna člověka Emanuela Parcivala, známá díky angažovanosti dcery herečky Mileny Dvorské jakožto paní Mesiášové. Patrně jste slyšeli o hromadných sebevraždách členů zhoubných kultů, např. Jonestown v Guatemale, nebo ke konci 20. století členů sekty Heaven’s Gate. Tohle jsou extrémní případy zhoubného vlivu na jedince. Většina sekt za sebou zanechává množství psychicky a ekonomicky zničených jedinců, kteří jen těžko znovu navazují kontakt s lidmi.

    Tento způsob fungování je nejvíce znám u sekt náboženských, ve skutečnosti však totožně fungují extremistická politická uskupení a podvodní finanční schémata.

    Videonávod: https://youtu.be/mnNSe5XYp6E

  • Obrázek uživatele neviathiel

    Případ Oleny Š.

    Drabble: 

    Olena Ševčuk je složitý případ. Kromě toho, že se vyšehradské mordpartě dvakrát připletla do vyšetřování, má za sebou neveselou minulost a ještě méně veselou budoucnost.

    V chronologickém pořadí:
    DMD 2017
    Čarodějky
    DMD 2016
    Město a hvězdy
    DMD 2018

    Verze Kindle
    Verze epub

  • Obrázek uživatele neviathiel

    Svatého Pekla

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma č. 14 - Pekelný zákazník

    Drabble: 

    Byl jeden starý mnich, a ten počítal kalendáře na příští roky.
    Jednou, když rozpočítával dny, odbila půlnoc, svíčky pohasly, za okny se zablesklo a objevil se myslivecký mládenec.
    "Přicházím jako vyslanec pekla, ale neměj strach. Chci s tebou smluvit obchod." Mávnutím ruky zarazil mnichovy protesty. "Všichni svatí v nebi mají své svátky a my pekelníci nedostali jediný. Dám ti zlatou cihlu, pokud do kalendáře zapíšeš svátek pekla a hříchu."
    Pekelník zmizel a mnich si odplivl.

    Po roce pekelník přinesl pytel zlatých cihel.
    "Za každý rudě označený den, každou neděli a svátek," vysvětlil. "Lidé tehdy slaví, slouží břichu, a tak hřeší."

    Závěrečná poznámka: 

    Původem pověsti si nejsem jistá, četla jsem ji dávno a nepovedlo se mně ji dohledat>

  • Obrázek uživatele neviathiel

    Léto VI

    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Olena pohlédne do zrcadla. Aleksandr nikde. S ním počítat nemůže.
    S předstíranou poslušností se ohlásí Milici. Dříve nebo později by ji našli. Je načase bojovat, ale připraví se tiše. Dva silní nepřátelé proti ní. Kdo je na její straně?
    Telefonní číslo prvního, kdo jí vytanul na mysli, zná nazpaměť.

    Vrbenský se posadí vedle na lavičku a vytáhne krabičku cigaret. Olena má pocit, že s ním přišel klid a zákon, ale nebude trvat dlouho a odejde obojí.
    Olena mluví dlouho.
    „Musí existovat cesta ven,“ řekne nakonec.
    „Existuje. Bude to pro vás těžké a život nikdy nebude jako kdysi.“
    „Pomůžete mi?“
    „Ano.“

    Závěrečná poznámka: 

    KONEC

    Děkuji všem věrným čtenářům, kteří mě doprovodili až sem. Velice si vás vážím a jen díky vám jsem příběh nevzdala hned na začátku.Letošní stoslůvky tvoří další kus hmatatelné kostry příběhu, který se snažím rozepsat už dlouho. Mezitím začalo jeho ústřední téma být velmi aktuální a tato skutečnost, ač mě netěší, mě přesvědčila, že Olenin příběh má smysl vyprávět. Stejně tak mě přesvědčujete vy, že existují lidé, kteří budou mít zájem si její příběh přečíst.

    Srdečně zdraví a děkuje

    neviathiel

  • Obrázek uživatele neviathiel

    Léto V

    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Rezidence je v magické dimenzi. Končí přímo za dvoumetrovou kamennou zdí. Když Olena přeleze zeď, ocitne se zpátky na zahradě.
    „Tudy se ven nedostaneš.“
    Má na sobě vytahaný svetr a roztrhané džíny. Modrošedé oči s inkoustově černou skvrnou jako od zbloudilé tetovací jehly.
    „Nepřibližuj se.“
    Zavrtí hlavou. „Zplodit dědice, než se zcela změním v démona? Ne. Pojď.“
    Jezírko. „Moje tajná úniková cesta.“ Úšklebek. „Jmenuji se Aleksandr. Dlužil jsem ti život. Teď už ti nic nedlužím, že?“
    V hladině zasvítí portál.
    „Už mně nic nedlužíš, Aleksandře.“
    Jeho tvář ztvrdne a potemní.
    „Utíkej jako o život,“ řekne a strčí Olenu do portálu.

    Závěrečná poznámka: 

    Téma se krčí v druhé větě třetího odstavce.

  • Obrázek uživatele neviathiel

    Léto IV

    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Promočená potem doklopýtá do sprchy. Ruslana jí půjčí šaty. Přízrak ze zrcadla se vrátí, když Olena dopíjí kávu.
    „Otec tě chce vidět.“ Zní to jako povzdech.

    „Jsi v bezpečí před Militií. Nic ti nebude chybět. Být tebou, neodcházel bych. Tvá krev je v mém rodě vítána. Mám tři pohledné syny. Vybrala sis už dávno.“
    Za ní prásknou dveře.
    Obrací se jí žaludek. Pomyslí na Vrbenského. Co má dělat?
    „Děkuji za nabídku,“ řekne pomalu, „ale nemůžu ji přijmout. Neznám ani jeho jméno.“
    Náhle má v hlavě vatu. Vlastní vůle je pryč. Známý pocit.
    „Rozhodnutí je na tobě. V každém případě zůstáváš.“

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele neviathiel

    Léto III

    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Přízrak ze zrcadla je skutečný. Až příliš. Petrova tvář mizí pod pláštěm krve. Špatně namířený vztek.
    „Nech ho,“ hlesne Olena.
    Přízrak ze zrcadla sebou trhne a rozběhne se k ní. Dva kroky. Míjí Libora. Dá mu pěstí na solar a povolí kouzlo.
    Natáhne zakrvácenou ruku k Oleně. „Pojď,“ řekne. Obejme ji kolem pasu. „Podívej se do zpětného zrcátka, Princezno.“

    Jeho sestřenice vypadá vyděšeně od chvíle, kdy spatřila Olenu.
    „Tak dobře,“ řekne potom. „Na výrobu protijedu není čas. Je odpojená od své vlastní magie, takže ta jí nepomůže. Musíme to nechat proběhnout a léčit příznaky. Takže mi tady nehysterči a vypadni.“

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele neviathiel

    Léto II

    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ a nepodzimní

    Předchozí: http://sosaci.net/node/32257

    Drabble: 

    Cestou do auta Libor vytáhne Petra od rozepsaného programu. Pro jistotu. Petrovi Olena neublíží.
    „Jak jsi jí to sakra mohl udělat?“ popadne Petr dech.
    „Jak jinak? Přemýšlej. Budečští poznají lež.“
    Olena jde jako loutka. Najednou kousne Libora do ruky. Pak zvrací do dřezu. Moc brzy. Asi šok.

    Patrně překonal rekord na trase Praha - Budeč. Olena cosi šeptá do odrazu v okně.
    Vytáhne ji z auta. Petrovi vrazí do ruky revolver.
    „Nečum. Jděte do brány.“
    Libora znehybní kouzlo.
    Petra srazí k zemi mladý muž v černém s rozevlátými vlasy a šílenýma očima a rukama v rukavicích ho začne mlátit hlava nehlava.

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele neviathiel

    Léto

    Úvodní poznámka: 

    Předchozí: Jaro

    Jak se na to tak koukám, asi to nestíhám ukončit, jak jsem plánovala. Uvidíme.

    Drabble: 

    Olena Ševčuk byla smrtelně nebezpečná.
    Pěšáci neměli tušení. Dostali jen instrukce. Dominik to věděl, ale byl násilnické hovado a dojel na to. Šéf pražské skupiny Libor tušil. Když viděl, jakou spoušť napáchala, stejnou jako kdysi v Oděse, nevěřil vlastním očím.
    Pak někomu nahoře došlo, že ona je ten vymodlený průlom. Stačí ji dostat na správné místo a do správného stavu a aktivovat rozbušku, a ta obrovská síla bouchne.

    „Dekódovali jsme dětskou knihu s návodem pro vstup do Budče,“ řekl Libor. „Půjdeš ty. Máš nadání.“
    „Jak?“ Dopije čaj. Správně.
    „Je to nouzový postup pro případ ohrožení.“
    „Nerozumím.“
    „Jak ti chutnal čaj?“

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele neviathiel

    Jaro

    Úvodní poznámka: 

    Předchozí: http://sosaci.net/node/32043

    Časový skok a jedna stará známá.

    Drabble: 

    Někde najde starý adresář, který naštěstí nevyhodila. Očima cestuje po jménech.
    Eliška Stejskalová. Naposledy ji viděla mnoho let předtím, než ji kontaktovala Militia. Jejich cesty se setkaly jednou, vyměnily si adresy a nikdy si nezavolaly.
    Adresa ještě platí.
    Složka, kterou okopírovala během noční služby, má asi jeden centimetr na tloušťku.
    „Takže mám sedět na zadku vedle výbušného materiálu, nekoukat dovnitř a čekat, až se ti jednoho dne něco stane, a pak to teprve odnést na policii,“ zrekapituluje Eliška celý rozhovor.
    „Prokopovi na kriminálku.“
    „Já vím. Jen nemám chuť koukat, jak se ženeš do obrovskýho průšvihu.“
    „Snažím se z něj dostat.“

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele neviathiel

    Zima

    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Vrbenský se objevil bez ohlášení. Čekal na schodech.
    Ukáže jí několik fotek.
    „Nemám tušení,“ odpovídá a odkládá fotky na stůl. Byt je prošpikovaný kamerami a štěnicemi. Olena je nehledala.
    Dívá se někdo? To zjistí, až si jednou udělá koktejl z léků a bude čekat na spánek a kóma a smrt.
    „Bude vám vadit, když si zapálím na balkoně?“
    „Ne.“
    Mohla by zjistit něco důležitého. Jaká ale bude daň?
    Vrbenský se zamyšleně opírá o zábradlí.
    „Nezvládnu to,“ řekne Olena. Zaboří mu tvář mezi lopatky a vdechne jeho vůni. Necítí nic. „Nevím, co mám dělat.“
    „Tohle ne,“ odpoví Vrbenský a odtáhne se.

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele neviathiel

    Říjen X

    Úvodní poznámka: 

    Předchozí: http://sosaci.net/node/31766

    Varování: přituhuje ještě víc

    Drabble: 

    „To je vše? Pak tě nechali jít?“
    Dost na osmačtyřicet hodin. Pečlivě vybraná slova namalovala jinou skutečnost. Na chvíli uvěřila.
    „Odteď předpokládej, že tě sledují. Spolupracuj. Vrbenský je cenný zdroj.“

    Seznámili ji s Nicol. Krásná, upravená, rafinovaná. Drahé boty. Drahé víno.
    „Umíš se o sebe starat a vypadat hezky,“ řekne Oleně. „Teď se nauč plně využít tvou ženskost.“
    „Jak?“
    „Zaujmeš chlapa. Vylepšíš mu drink. Vytáhneš z něj cokoliv. Probudí se sám s oknem.“
    Olena do sebe obrátí sklenku. „Je to telepat. Vrbenský z kriminálky.“
    „Výborný protihráč. Nakonec zblbnul on mě.“ Upije vína. „Běžné postupy na něj nefungují. Buď sakra opatrná.“

    Závěrečná poznámka: 

    Téma je v druhém odstavci a také trochu v druhé polovině.

    Další: http://sosaci.net/node/32043

  • Obrázek uživatele neviathiel

    Říjen IX

    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Když se necháte chytit čaroději, dříve nebo později vás zlomí. Zbývá souhlasit, neprovokovat, nebojovat. Nepít nic podezřelého. Dostat se pryč živí a odepsaní. Militia pro vás nesmí hnout prstem.
    Olena se opatrně posadí a opře lokty o stůl. „Jak dlouho jsem tady?“
    „Jednatřicet hodin,“ odpoví Vrbenský. Připravuje kávu. Pečlivě. Zády k Oleně.
    „Hledají mě.“
    Vrbenský jí přisune kávu. „Nehledají. Neposlali vám právníka.“
    Nevědí, že je naživu, nebo nevědí, že se prozradila?
    „Není to otrávené.“
    Káva je správně hořká. „Najdou mě. Nemůžu mluvit.“
    „Bojíte se jich? Proto zůstáváte?“
    „Nemůžu odejít,“ odpoví bez váhání. Mnoho důvodů.
    „Ale můžete,“ řekne Vrbenský. „Můžete cokoliv.“

    Závěrečná poznámka: 

    Téma se skrýví v poslední větě prvního odstavce a v pátém odstavci.

    Další: http://sosaci.net/node/31886

  • Obrázek uživatele neviathiel

    Říjen VIII

    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Olena povolí prsty svírající přikrývku. Je sama. Musí se sebrat. Vzchopit. Být optimista. Nic horšího se nemůže stát.
    Anebo ano?
    Okno je pět kroků daleko. Bez mříží. Uhodí do něj.
    Vrbenský se objeví ve dveřích. „Co to děláte?“
    „Co mám podle vás dělat?“
    „Rozhodněte sama. Buď budete obviněna, půjdete do vazby a patrně rovnou do vězení, nebo řeknete vše, co víte o Militii, za devatenáct hodin vás propustíme pro nedostatek důkazů a budete dále spolupracovat.“
    „Budu,“ zašeptá Olena.
    Když přijde k sobě, má podložené nohy a je přikrytá dekou. Na stolku čeká hrnek silného čaje. Olena ho vypije bez váhání.

    Závěrečná poznámka: 

    Téma jest v prvním odstavci, a snad je z drabblete vyrozumět, že se vše v relativně lepší obrací.

    Další: http://sosaci.net/node/31766

  • Obrázek uživatele neviathiel

    Říjen VII

    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Vrbenský se vrátí příliš brzy. „Nemusíte mluvit,“ řekne.
    Olena zabodne pohled do náramku. Vyše nogy od zemlji, opakuje si v hlavě.
    „Koho se snažíte chránit?“
    Shoď skopce z kopce.
    „Organizaci, která vás chtěla zabít?“
    Ne. To já selhala. Jedna dvě tři —
    „Zastavili vás, abyste nepromluvila?“
    Musím udržet poslední linii
    „obrany.“ Vrbenský se nakloní blíž. „Důkazní materiál v mrazáku. Vydírají vás? Nedůvěřujete jim?“
    Nevěřím sobě, protože
    „nemůžete věřit ani vlastní paměti. Krabice… co je v ní?“
    Nemůže zadržet slzy.
    Vrbenský najednou odejde.

    Lapá po dechu do toaletní mísy.
    „Jen jsem narazil na nepěknou vzpomínku,“ řekne Kaminskému.
    Na tohle si nikdy nezvyknete.

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele neviathiel

    Profesor E. F. Freundlich

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Název je přesně takový, jak bylo ve starých nekrolozích zvykem :)

    Drabble: 

    Dne 24. července 1964 nás opustil Erwin Finlay Freundlich, na nějž vzpomínají
    bratr, manželka, přítel, lodě, které téměř stavěl, spoluhráč ve smyčcovém kvartetu a kolega A. Einstein, několik ruských vojáků, za něž byl vyměněn během první světové války, celá Astrofyzikální observatoř v Postupimi, jíž byl prvním ředitelem, kolegové z Einstein-Institutu, žákyně a první Paris Pismis s celou hvězdárnou a istanbulskou univerzitou, čeští a němečtí astronomové, které kdysi stmeloval, studenti a kolegové z německé pražské univerzity, kolegové a studenti z univerzity St. Andrews, kolegové a studenti univerzity v Mohuči, a teorie relativity, kterou ani na několikátý pokus neprokázal a nakonec opustil.

    Závěrečná poznámka: 

    Za život toho stihl tolik, že se nevejde do sta slov.
    Poznámka: Hrál na basu.

  • Obrázek uživatele neviathiel

    Říjen VI

    Úvodní poznámka: 

    Navazuje na a odehrává se souběžně s: http://sosaci.net/node/31413

    Drabble: 

    "Dnes zase nedorazím," řekne Karel Vrbenský do telefonu. Když máte dítě, nemůžete si dovolit jen tak dva dny nepřijít domů.
    "Nezní to jako dámská společnost."
    V Karlově rodině se dědí nadání pro telepatii.
    "Spíš dívčí. Někoho hlídám v bezpečném domě."
    "Je to ta zrzka z mých vizí, že?"
    "Ano," přizná Karel. "Budoucnost je proměnlivá. Už jsi ji přece dlouho neviděla."
    "Buď opatrný."
    "Ty na sebe dej pozor." Občas o ni má starosti. Přirozeně. "Máš co jíst k večeři?"
    "Včera jsi uvařil kotel jak pro regiment vojáků. Máš večeři ty?"
    "Nemám, ale něco se tady najde."
    Izabela není Karlova dcera.
    Kupodivu.

    Závěrečná poznámka: 

    Izabela je Karlova adoptivní dcera. Snad projde.

    Další: http://sosaci.net/node/31529

  • Obrázek uživatele neviathiel

    Říjen V

    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ

    Předchozí: http://sosaci.net/node/31321

    Drabble: 

    Objeví se Kaminski a bez váhání překročí čáry na zemi.
    „Vy se ke mně nebojíte přiblížit?“
    „Věřím svým kouzlům.“
    Čáry na kovových náramcích.
    “Co je to?” zeptá se Olena
    “Kopie vaší magické pečeti.”
    “Jaké pečeti?”
    “Vy o ní nevíte? Máte ji minimálně dva roky.”
    „Víte o tom a nezasáhli jste?“
    “Proč? Nic jste neprovedla. Doteď. Kdo vás do toho navezl?“
    „Někdo, koho nechci ohrozit.“
    Kaminski zvedne oči ke stropu. „Kdyby moji dceru zatáhl nějaký kluk do takového průšvihu, přerazím mu pracky.“
    „Máte dceru?“
    „Nenaletěla by.“
    Olenin otec o ní nic neví. Možná jen o trochu méně, než ví ona sama.

    Závěrečná poznámka: 

    Douběžně se odehrává: http://sosaci.net/node/31445
    Další: http://sosaci.net/node/31529

  • Obrázek uživatele neviathiel

    Říjen IV

    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Může dýchat. Opatrně. Neznámý kovový dotek na krku a zápěstích. Pokoj nepoznává. Vrbenského ano.
    „Co se stalo?“
    „Doufal jsem, že mně to vysvětlíte vy.“
    Olena se opatrně posadí. Vrbenský jí podá hrnek. Může v něm být cokoli. Přehraboval se jí v hlavě? Najde jen nedůležité věci. Žádné terno. Nepanikař.
    „Něco mě zasáhlo Ošetřoval jste mě… proč?“
    „Nikdo se k vám neodvážil přiblížit.“
    Čáry na podlaze.
    „Co znamená kód 999?“
    Olena sebou trhne. Bolest. Kousne se do tváře. Zuby cvaknou a zaskřípou. Má dojem, že jeden praskl. Zalije ji studený pot.
    Vrbenský přitiskne Oleně ke rtům hrnek. „Vypijte to, rychle,“ řekne.

  • Obrázek uživatele neviathiel

    Říjen III

    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Prodírá se bodláčím. Někoho drží za ruku, ale nevidí jeho tvář. Vlasy a šaty jsou v pasti. Přichází kreslený démon a zabodne jí sosák do hrudi. Bolí to.
    Umírá nebo už je mrtvá?
    Po čele ji přejíždí něčí ruka. Bolest je pryč. Ruka se napne.
    “Tady nemůže zůstat.”
    Snaží se zaostřit. Dva lidé.
    Vedle je přízrak ze zrcadla. “Nemůžu ti pomoci,” šeptá ozvěna, “nemůžu na ně.”
    Vzdálené světlo. Bolest. Uhne před blížící se rukou.
    “Dám vás do pořádku.” Vrbenský. „Pár hodin léčebného spánku. Nebraňte se.”
    Další hodiny nočních můr?
    “Žádné mít nebudete.”
    Olena zavře oči a přikývne.
    Nemá na vybranou.

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele neviathiel

    Říjen II

    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Kavárna je plná zrcadel a podivných obrazů. Olena zabodne pohled do jednoho, který vypadá jako tučnák kvalitně naložený v lihu. V duchu si opakuje dětskou říkanku.
    Někdo ji zatlačí do židle. Zahlédne Vrbenského a Millerovou.
    „Jak se jmenujete?“ zeptá se Vrbenský.
    „Alisa Ševčenko.“
    „To není vaše jméno,“ řekne Millerová.
    Nepanikařit. Dvě hodiny. „Olena Ševčuk.“
    „Taky není vaše jméno.“
    „Cože?“
    Vrbenskému se rozšíří zorničky. „Řekni mi, co jsi.“ Zachvění magické formule.
    „Znám tvé jméno, Karle,“ slyší vlastní hlas. „Najdu tě. Slibuji.“
    Na zrcadle se objeví ohnivý nápis UTEČ. Pozdě.
    Ozve se ostrá brána. Okno je napadrť. Olenu cosi uhodí do hrudi.

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele neviathiel

    Past

    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Dno není tam, kde si myslíte. Dno je daleko níž, a je tam, odkud se můžete odrazit. Teoreticky.
    Pozorně poslouchá popis úkolu. Další zkouška, možná poslední.
    “Co když mě chytí?”
    “Všechno zapřeš. Do osmačtyřiceti hodin tě musí pustit. Pokud dokážeš mlčet dvě hodiny, pak už nic, co víš, nebude pravda.”
    Olena má chuť na panáka.
    “Nechytí tě.”

    Když prochází kavárnu, nenavazuje oční kontakt. Zdá se jí, že vidí Vrbenského.
    Olena pokračuje na toaletu. Když je sama, vytáhne zpoza zrcadla schovaný pager, rozebere jej, rozláme a spláchne. Vytáhne z kabelky ten svůj a vyťuká nouzový kód.
    Někdo ji poradne za zápěstí.

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele neviathiel

    Červen III, aneb návrat domů

    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    (Klapnutí dveří, chrastění klíčů, cvaknutí vypínače kroky)
    Olenin vnitřní hlas: “Nemůžu dál. Největší tma je prý těsně před svítáním, ale bude vůbec svítat? Proč mně pořád v patách kráčí smrt?”
    Přízrak ze zrcadla: “Princezno? Co se ti stalo?”
    (Povzdech)
    Olena: “Jdi pryč.”
    Přízrak ze zrcadla: “Kdo ti to udělal?”
    Olena: “Nech mě být.”
    Přízrak ze zrcadla: “Zabiju ho. Stačí říct. Vždyť víš. Dlužím ti mnohem víc.”
    Olena: “Je mi to jedno.”
    Přízrak ze zrcadla: “Takhle nemůžeš dál.”
    (Chvíle ticha, kroky tam a zpátky, syčení vody nalévané do sklenice)
    Přízrak ze zrcadla: “Princezno?”
    Olena: “Jdi už sakra do háje!”
    (Tříštění skla)

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele neviathiel

    Červen II

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Oběť se nejdříve musí postavit na několik metrů čtverečního igelitu a svléknout. Můžou z ní odpadnout nosiče DNA — vlasy, chlupy, šupinky kůže. Její oblečení je důkazní materiál a putuje do papírových pytlů. Pak je třeba prohlédnout a zdokumentovat zranění. Lékařem, popisem, fotografiemi. Všechna zranění. Pak je třeba odebrat vzorky DNA oběti a vzorky ze všech dostupných sliznic a tělních otvorů.
    Vše se děje jen se souhlasem oběti.
    “Jsi naživu a podezřelá.”
    Petr ji celou dobu drží za ruku. Zlatíčko. Přinese náhradní oblečení a odveze ji domů.
    “Věřím ti. Víš, co to znamená?”
    Nedokáže myslet.
    “Ten útočník mohl jít po tobě.”

    Závěrečná poznámka: 

    Závěrečná poznámka: Pekelný zákazník je jak ona (skutečně dotyčného zabila dost nehezkým způsobem), tak druhá strana, která ji donutila projít značně nepříjemnou procedurou.

    Další: http://sosaci.net/node/30922

  • Obrázek uživatele neviathiel

    Červen

    Úvodní poznámka: 

    Varování: Kráceno. Nepěkné.

    Drabble: 

    Byl prvotřídní operativec. Živoucí legenda.
    Nevěděla, co cítit. Vše šlo až moc rychle. Nechtěla to zkazit. Aspoň k něčemu je dobrá.
    Idylka skončila, když ji poprvé uhodil.
    Nebyla jediná. Věděli to. Mlčeli. Mlčela taky.
    „Nech mě,“ řekla jednoho dne.
    Odvedl ji dozadu za zvukotěsné dveře.
    „Nesahej na mě.“
    „Zase máš krámy?“ zeptal se otráveně.
    „Nesáhneš na mě, ani kdybys byl poslední chlap na světe.“
    Druhou vzala o zem.
    „Tohle si nedovoluj.“
    Nedokázala vstát.
    „Takhle se na vás ruské děvky musí?“
    Přehnul ji přes stůl.

    Probrala se na podlaze. Rudá skvrna na stropě. Lepkavé cosi všude. Rudé zdi.
    Pak omdlela znovu.

    Závěrečná poznámka: 

    Prvotřídní grázl snad projde.

    Další: http://sosaci.net/node/30791

  • Obrázek uživatele neviathiel

    Nemo II

    Úvodní poznámka: 

    Varování: Je to ošklivé.

    Drabble: 

    Takze starý paličák zemřel.
    Signální pistoli hodila pod postel. Ať Nautilus třeba shnije.
    Nestojím o dědictví, otče.
    Chtěla jsem tátu.

    Ten večer jsou hosté ještě odpornější než jindy.
    Zadní dvorek. Klid. Jen na chvíli.
    Co chtějí?

    Otec uměl zabíjet příšery. Nejdříve mě nechtěl učit. Pak jsem nechtěla já.
    Otče, co bys udělal, kdybys žil?
    Tati...

    Signální pistoli hledá levým okem. Pravé je oteklé.

    Tátův kabát je těžký.

    “Zabijte je pomalu.”

    Letmé setkání, známá tvář. Mina Murray. Zjizvená na těle i duši, zneuctěná, napadená příšerou, přesto se z ní nestalo monstrum. Možná, kdyby přišla dřív, nestalo by se ani z Janni.

    Závěrečná poznámka: 

    Kyselé vítězství je v druhém odstavci od konce. Sladká prohra taky, a tak trochu ještě o odstavec výš.

  • Obrázek uživatele neviathiel

    Duben II

    Úvodní poznámka: 

    Další drobnost z Militie

    Drabble: 

    „Musíš tam jet osobně. Jinak se nikdy nic nenaučíš.“
    Když nováčci stanou u vrat, přibrzdí u nich auto, dostanou pytel přes hlavu a jsou hozeni do kufru. Je to nutné, aby pochopili, že musí vždy zachovávat obezřetnost.
    „Nemít čas je iluze. Ve skutečnosti existují jen priority a výmluvy.“
    Vstává se v pět a v šest začíná výcvik. Oběd, odpolední výcvik.
    „Nejvyšší čas je právě teď.“
    U čaje o páté odkrývají sami sebe a dostanou rozhřešení.
    „Pokud se konečně chceš někam posunout, je to to správné místo. Pokud ne, odejdi. Uteč. Zůstaň kořistí.“
    Na přemýšlení není čas. Na pochyby není místo.

  • Obrázek uživatele neviathiel

    Práce je nám nyní již jen koníčkem

    Úvodní poznámka: 

    Střípek ze života komentíků, tj. tří laboratorních potkanů na odpočinku.

    Drabble: 

    Stává se to. Někdy večer. Někdy už ráno.
    Člověk tvrdí, že nám dává jídla pro šest samic. Ale my jsme tři pořádní chlapáci! Sice ne nejmladší, ale stále jurové. Někdy máme elánu víc než mladí! A když se dáme do jídla, jsme srdnatí a vytrváme!
    Někdy jsme tak srdnatí, že přijdeme na buben, držíme hladovku a vymýšlíme, jak člověka co nejrychleji přimět, aby nám dosypala.
    Nakonec se osvědčila tato strategie:
    Jeden z nás leží ve visacím domečku.
    Druhý se opře předními packami o misku.
    Třetí se umístí kamkoliv.
    A všichni soustředěně koukáme.
    Reakční doma člověka je přesně 1,6248954 minuty.

    Závěrečná poznámka: 

    Téma je schováno v druhém odstavci.

Stránky

-A A +A