„Můžu se od tebe napít?“ zeptal se.
„Radši ne. Mám nemoc na sedm, která je pro muže smrtelná. Nerada bych tě měla na svědomí…“
„Cože?“ podiví se.
„To neznáš?“ Teď se diví zase ona.
„Ne. Co to je?“
„Hádej.“
„No,“ počítá na prstech. „Ženská je na šest, tak já nevím.“
Zasměje se. „Rýmička přece!“ Podává mu láhev. „Ale jestli se nakazíš, není to moje vina. Já tě varovala.“
„Já už jsem se stejně nakazil,“ na to on.
„Čím, prosím tě?“
„Láskou,“ povídá vážně.
A ona mlčí.
Mlčí, protože neví, co by na to řekla.
Mlčí, protože má z toho všeho najednou divný pocit.
Mlčí, protože je od přírody pesimistka.
***
„Nechtěla by ses něčeho napít?“ zeptal se a v hlase mu zazněly stopy dřívější starostlivosti. Nejspíš proto, že vypadala, jako by měla každou chvíli omdlít.
„Jo. Vodu, prosím.“ Na nic víc se nezmohla. Po tom, co bylo vyřčeno. Je konec.
Natočí jí do sklenice vodu.
Pije, jako by žízeň byla to, co ji nejvíc trápí.
„V pořádku?“ ptá se on.
A ona mlčí
Mlčí, protože jí v hlavě pořád znějí ta strašná slova.
Mlčí, protože promluvit by znamenalo všechno si přiznat.
Mlčí, protože jí studená voda vzala všechna slova z úst.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
No, tak to opravdu mrazí...
kopapaka
No, tak to opravdu mrazí...
Au, to je působivé.
Kirsten
Au, to je působivé.
Dobré!
Rya
Dobré!
Týjo. To je úžasně napsaný.
may fowl
Týjo. To je úžasně napsaný. (A to neříkám na oplátku, myslím to vážně.) Skutečně působivé dílko.
Aspoň k něčemu je ironie osudu dobrá: Někdy poslouží místo múzy.
Hodně dobré, zaujalo.
Wee-wees
Hodně dobré, zaujalo.
Mrazivé. Chtělo by to praštit
Dangerous
Mrazivé. Chtělo by to praštit topením po hlavě. ;)
smutné
Samantha
děsivě smutné a nádherně napsané...
Ta první část... Jedno z
Tall
Ta první část... Jedno z nejhezčích vyznání lásky, co jsem kdy četl.
No a ta druhá. Kruté, ale prostě to tak občas chodí.