V čele sestavy

Byl téměř konec školního roku, slunce pařilo.
Sešli se tu spolužáci, maminky, tatínkové a další.
Alex zvedla hlavu a viděla skrz školní hřiště kolem dvou tisíc lidí, kteří zaplnili tribunu a nejbližší okolí. Největší zvědavci se dokonce roztáhli podél hranice hřiště.
Alex se třásla nervozitou. Zelené třpytky ve vlasech a na tvářích se na ni nepříjemně lepily. Rozhlédla se po ostatních tanečnících. Jejich stejnokroj byl prostý – bílá trička a modré kalhoty.
Brána se otevřela a začala hrát hudba k nástupu. Alex šla v čele jedné ze dvou řad.
Teď nejde o snahu. Jde o to, ukázat, co ve mně je.