U snědeného krámu

Honza se doštrachal ke Skleněnému vrchu. Užasl; kolem tradičních hrdinských destinací bývala vždycky rovněž tradiční pustina. Na úpatí Skleněného vrchu očekával totéž. Nečekal že tam spatří hospůdku, na štítu název "U snědeného krámu".
Hostinský, vida jeho údiv, pravil: "To víš, v pustině, kde imrvére trajdají hrdinové, se nějaká ta hospůdka vždycky uživí."
"No dobře, ale proč ten název?"
"Taky jsi šel kolem obra z olověného, stříbrného a zlatého zámku? A dostals chleba na cestu? No... a jeden Honza byl opravdu hloupý. Chtěl zkusit, jestli by ty krámy opravdu nešly jíst. A kde se našly jeho ostatky, stojí dneska má hospoda."