Lovec

Zahlédl jí z baru. Dobře ostříhaná, drahá kabelka, sama u stolu, četla si. Snad mu osud dopřeje a nebude singl, ty bývají protřelejší, ani vdova, ty jsou časem neodbytné. Manželka, co zapomněla, co je pozornost a nemá moc času, by byla ideální. Intelektuál, nebo frajer? Asi vytáhne bohéma, na nesplněné sny z mládí by mohla slyšet. Koupil si hutné červené víno, přisedl si k vedlejšímu stolku a z batohu vytáhl knihu. Ve vzduchu byl cítit drahý parfém, vůně peněz, tu poznal. Byl na stopě. Na ruce prstýnek. Usmál se. Počkal pár minut.
„Promiňte, ale nemohl jsem si nevšimnout vaší knihy.“