I byli tři. Tři věrní druzi, zcela odlišní, a přece nerozluční, vždy stejnou cestou putovali. Mnoha zeměmi prošli, mnoho toho bylo, co viděli, prožili a vykonali.
Přešla léta. Dlouhá léta, mnohé se přihodilo, mnohé se nenávratně změnilo.
I byli dva. Dva bratři, zcela stejní, a přece tolik rozdílní. Vydali se za stejným posláním, a přece každý zvlášť.
I byl jeden. Osamělý, lety změněný, a přesto stále ten, jaký býval. Téměř stejný.
Již nerozeznával přesně postavy v dáli. Přesto i teď pravil jako kdysi zvučným hlasem:
„Koho to vidí mé bystré oči? Není to králevic na bujném oři? Buď zdráv, králevici!“
To si o to prostě říkalo!
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Pěkné.:-)
Profesor
Pěkné.:-)
Máš pravdu, říkalo :o)
Aveva
:)
kopapaka
Povedené!
První ranní úsměv :) díky!
Rya
První ranní úsměv :) díky!
A milé komentáře zase
Esclarte
A milé komentáře zase vyvolaly úsměv u mě. Děkuju.
Není to králevic. Je to
Martian
Není to králevic. Je to kachnička!
Bystrozraký děkuje. Jak vidno
Esclarte
Bystrozraký děkuje. Jak vidno, omyly mohou přinášet příjemná překvapení.
Jé, to je úžasnej nápad! Ono
strigga
Jé, to je úžasnej nápad! Ono to zní tak vznešeně a hrdinsky, a ta poslední věta to tak hezky rozezvučí :)))
Díky! Ono to tu podobu
Esclarte
Díky! Ono to tu podobu dostalo nějak úplně samo sebou, prostě mi ta slova naskakovala jedno za druhým.
Úplně mi přišlo, že slyším
Eillen
Úplně mi přišlo, že slyším pana Svěráka.
Krásně sepsané
Jo, ten hlas je
Esclarte
Jo, ten hlas je nezapomenutelný, jak to říká. Mám chuť si to zase pustit. Děkuju.