Přesun

„Přesouváme se na Manor,“ zavelel Lucius. „Tady je přenašedlo.“
„Proč se nemůžeme přemístit?“ ptal se podezíravě Bill.
„Ochrany sídla nenechají momentálně projít nikoho kromě mě, mého syna a těch, které jeden z nás doprovází. Musíme tam tedy vstoupit všichni společně,“ vysvětlil jednoduše. „Temný pán tam nepobývá už dlouho, před pár dny jsme se Severusem vše prověřili a obnovil jsem rodové štíty.“
Všichni nezmijozelové na sebe hleděli poněkud nejistě. Pořád nevěděli, nakolik můžou Luciusovi věřit.
„Tak jdeme!“ řekla nakonec odhodlaně Minerva.
Chvíli poté Lucius všem naléval výtečnou dvanáctiletou skotskou.
„Prosím, posaďte se,“ pokynul rukou ke křeslům u krbu, prototyp dokonalého hostitele.