Obraz

Je psáno, že muž a žena mají být obrazem Božím.
Pamatoval si, když jí na tváři tančily dlouhé stíny zapadajícího slunce, na obličej jemný jako vánek, na oči protkané světlem, krásnější než nejdražší drahokamy. Pamatoval si na hebkost jejích rtů při svatebním polibku, na pevné sevření v dlani, když vykročili po společné cestě, na pohlazení řas při loučení.
Pohlédl na novou společnou fotografii. Stíny jim tančily ve vráskách, vyhloubených v údolí slz i mezi květy úsměvů. Teď, když dlouhé stíny podzimu vysávají sílu i zdraví, přemítal, cože je to ten Boží obraz, který v sobě nesou. Tanec světla ve tmách?