Doba Surakova

V dávných dobách byli Vulkánci rasou bojovnější než Pozemšťané. Válčili mezi sebou, neboť bojovali o vodu, které byl na jejich planetě nedostatek. Boje je vyčerpávaly a jejich civilizace upadávala.
Jednoho dne vystoupil z řad učenců Surak, který ve svých spisech přinášel rozum a mír. Snažil se šířit své učení, naučit ostatní Vulkánce krotit své emoce, ukončit sváry a jít cestou logiky.
Říká se, že Surakovo učení ne všichni přijali za své. Pro všechny nebyl dost přesvědčivý, a tak se skupina Vulkánců oddělila a odešla hledat jiný domov.
Romulané tak zůstali tím, kým dříve byli Vulkánci. Divocí a lační po krvi.