Není džin jako gin

Když na mě vyskočil z lahve ginu vysoký chlápek, praštila jsem ho po hlavě.
“Au! Za co to bylo?”
“Kdo jste a co chcete?”
Založil si ruce na hrudi. “Jsem džin. Přišel jsem ti splnit tři přání.”
“No jasně, že jsi gin. Ten totiž vypadá úplně jinak, kámo. Má jinou barvu a taky je mnohem tekutější.”
“Ne gin, džin!” naléhal. “Proč si to lidi poslední dobou pořád pletou? Slovo džin přece znamená skrytá bytost…” Vzdal to. “Fajn,” odsekl a zmizel.
Později jsem se dozvěděla, že si našel novou práci - vystřídal vílu Zubničku, která odešla na mateřskou dovolenou. Dobře pro něj.