DMD č. 10. pro 10. 4. 2016. Téma: Etymologie slova džin

„Namalovala jsem ti pohádku!“ strká mi dítě pod nos pokreslenou A4.
Dvacet minut soustředěného ticha je pryč. Přichází čas na rozbor.
„Kdo je tohle?“ opatrně ukážu na tvora s ostrými výčnělky na hřbetě a tesáky.
„Ježinka! Smolíčku pacholíčku, otevři nám světničku...“
Ježinka, pardon, jezinka, s ježčími bodlinami. Jasně. Nedivím se, že Smolíček řval, když ho nesly. Řvala bych taky.
Při pohledu na tvar opodál, který by mohl být batoletem olepeným pryskyřicí, se podivím, proč ho vlastně unášely.
Pohádky jsou pro děti a názvy by měly jasně a přehledně odpovídat charakteristice.
Karkulka má být cool, víla zavilá a džin nosit džíny.

Arabské kolektivum džinn(un) označuje démonické bytosti žijící v poušti, jež mohou škodit i pomáhat. Gramaticky jde o tvar trojkonsonantního kořene džím, nún, nún (základní slovesný tvar džanna, imperfektum jadžunnu, podstatné jméno slovesné džann(un) či džunún(un)). Kořen nese význam zahalit (se), zastřít (se), původně tmou, nicméně častější je přenesený význam zahalit (se) šílenstvím, zešílet, být posedlý.
Výskyt slova je častý už v literárních památkách předislámské Arábie, kde se věřilo, že básníci vděčí džinům za svůj umělecký talent – o lepším básníku říkali, že „jeho džin je vzteklejší.“ Madžnún (doslova šílenec, posedlý džinem) bylo přízvisko slavného předislámského básníka, význačné osobnosti arabské milostné poesie.

"Jana, can you come here?" Fred shouted, when I was cooking his dinner.
"Just a minute!"
"Use genie in a sentence!“ he yelled.
"One minute, please!"
"It’s spelled G-E-“
"Yes, I know! Genie, grant me a wish?“ I tried.
"That’s not a good sentence!“
"Why?"
"It’s rude. You have to say "please"."
I took a deep breath.
"Please genie, grant me a wish."
"Why they are called "genies" anyway?"
"I'm not sure," I said. "We can find out later. Now finish your homework."
"You don't know? Are you stupid?"
I felt the urge to hit him with a hot pan.

Anthony s Crisem se procházeli trhem a zastavili se u obchodu, kde prodávají různé cetky. Tony se všiml, že tam jsou některé věci ze Zartu, jeho rodné planety a začal se hned přerývat hromadou věcí. Crise oslovila jedna nádobka s nápisem "Džinova lampa".
"Tony?" zeptal se Cris, když ji obracel v ruce.
"No?" odpověděl Anthony, aniž by ho pořádně vnímal.
"Co je to džin?"
"Gin?" zarazil se Tony. "To je druh alkoholu," řekl a hrabal se dál.
"A proč se tomu říká džin?"
"To máme bohužel od Francouzů, ti tak říkají jalovci."
"Takže tohle je lampa na jalovec?"
"Jasně... cože?"

„Thomasi Brewstere!“ zahřměl Doktor.
„Doktore, co zase chceš? Nic jsem ti teď nešlohnul, přísahám.“
„Kvůli věcem, které sis... Vypůjčil, tu nejsem.“
Thomas si povzdechl. Tahle verze Doktora vypadala mnohem ostřeji než krikeťák nebo ukřičenej klaun. Vytáhl flašku a zhluboka se napil.
Jakmile láhev zazátkoval, ten malý mužík bleskově zasáhl deštníkem a nějakým zázrakem flašku získal.
„Samozřejmě. Jak tě znám, máš toho plný sklad?“
„Co už má chlap dělat, když se nachomýtne k výhodnýmu obchodu. Chtěl jsem to vyvézt, ale mimo Zemi zájem neni, tak prodávám tady.“
„Všude v minulosti.“
Thomas se zamračením přitakal.
„Není divu, že tolik slov zní podobně...“

Všechno to začalo zahradou (גן), místem, které bylo ohrazené a chráněné. Tu vytvořil a spravoval zahradník (גנן), který byl jejím dobrým duchem.
Pak se do tohoto ukrytého, chráněného místa vplížil jiný duch, a s ním vešlo šílenství (מג'נון), které posedlo obyvatele zahrady, připravilo je o jejich úkryt i o štěstí.
Ale zahradník, jejich, který je do zahrady postavil, je neopustil ani venku. Jako štít (מגן) se postavil na jejich obranu (הגנה) před zlem.
Lidé si - stejně jako džinové - mohou vybrat, zda svůj původ a svou budoucnost budou odvozovat raději od zahradou nabízené ochrany, nebo od bláznovství či posednutí zlým duchem.

Lampa, kterou našel v krámku na dovolené, vypadala značně omšele, avšak po chvíli s hadříkem a okenou vypadala jako nová. Venku se setmělo, okna rozrazil vítr a uprostřed místnosti se zhmotnil džin.
„Volal jsi mě, pane?“
Muž jen zíral.
„Přetřel jsi lampu, tak jsem tu.“
„Takže dostanu tři přání?“
Džin se předklonil a v jeho ruce se rozvinul svitek pergamenu.
„Jako součást protiplnění v rámci kontraktu o pronájmu tvé duše na dobu blíže neurčitou.“
„Počkej, to se mi trochu nezdá.“
„Jenom proto, že pracuji pro východní divizi, nebudu přece porušovat celopodnikové směrnice.“
Džin se ďábelsky usmál a sugestivně zacvakal propiskou.

Fred byl alergický na zázvor.
Vždycky, když se svou partnerkou předváděl taneční číslo, bál se, aby jeho vůni neucítil. Občas si ho totiž dávali diváci, kteří si místo piva dopřávali ochucený "netradiční" čaj.
Novoroční tango. Jeho milovaná se k němu přiblížila s lampou v ruce. To byl jejich majstrštyk. Zatímco on žongloval se zapáleným kahanem, ona se mu obmotávala kolem boku a jemně jej sfoukla.
"Dnes to bude jiné," prohlásila. Otevřela lampu a vůně zázvoru jej odvála do pustých krajin.
"Gin....," vydechl naposledy. Jeho slova však zmizela v lůnu lampy, která jednou za sto let vydá jeho duši světu zpět.

Džin = nadpřirozená bytost z islámské mytologie, jež občas plní přání
Gin = imitace této bytosti, která plní pouze dva typy přání – přání zapomenout a přání probudit se s bolestí hlavy
Džinismus = chorobná snaha nechat si denně tímto způsobem plnit přání
Džinista = člověk postižený touto chorobou
Džindži = zvolání člověka, u nějž plnění těchto přání právě probíhá; u džinistů je považováno za posvátné
Gene = sedánek džinistů, doprovázený zpravidla voláním „Džindži!“, „Džindžin!“ nebo „Džindžindžin!“
Ginger = vládce džinistů z první dynastie
Džingischán = vůdce menší skupiny džinistů, vyznačující se schopností zazpívat džinistickou posvátnou modlitbu v tónině gis moll

„…ta čůza šéfová mi poslala upomínku. DŽIN tomu řikáme. Proč DŽIN? Ptáš se, proč? Ptáš,“ napověděl mu ochotně šeptem.
Nebožák, kterého držel za patu z mrakodrapu, se poslušně pokusil přesvědčit své mimické svaly, aby okamžitě přetavily momentální nachově zbarvený výraz naprostého děsu ve zdvořilý zájem.
„Protože třikrát a dost, kapiš? Jako tři přání - první je zkušební kravina – jako když sem vomylem přejel tvýho psa - a třetím napravíš ten ultimátní fail, kterým bylo druhý. Uhm, trochu sem vomylem přejel i tvojí starou. Sorry. Sme okej?“
Novopečený vdovec zoufale přikývl.
„Díkes!“ rozhodil nadšeně rukama vrah. „S tebou je rado-“
„ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!“
Plesk.
„Ups.“