Křižovatka

Vinem se krajinou bok po boku. V dáli společný začátek, ne, neohlížej se. Zákruty ti nesluší. Ta alej třešňová, cos nedávno jí vedl, to bylo jiné. Když měsíc letí nad krajem a po mě nehrkají vozy, oživím v duchu tuto vzpomínku. Zvlním se touhou, vzedmu se mezi vyježděnými kolejemi a ráno si pěší máčí boty v loužích.
Poslední míle svírá nás plot, naštěstí není mezi námi. Zříš ten ruch na obzoru? Snad hlavní silnice? Snad pouhý přelud? Lemovaná rozkošnými keři, uhrabaná, plátky růží sypaná, když tudy kráčí svatební průvod vévodův. Křižuje i nás.
Milý můj, příteli, já se snad zamiloval.