DMD č. 4. pro 4. 4. 2018. Téma: Královna cest

Do bájného města vede jedna cesta,
vyslechtěte zváštní zvěst
o královně zdejších cest.
Na začátku ostrým světlem oslepí a ohluší,
zvuky které najednou se derou lidem do uší.
Cestou se vás dotýkají čísi ruce cizí,
přízraků, co ze zorného pole rychle mizí.
Plazíte se po čtyřech a potom ke své hrůze,
zjistíte, jak obtížná je po té ceště chůze.
Správný směr ti neporadí, dál musíš jít sám,
marně se ptáš, neodpoví, "odkud, kudy kam?".
Utržíš šrámy a občas tě potěší ta cesta královská určená pro pěší.
Zdá se, že na konci smrtelník pojde,
jisté je, že svého cíle vždy dojde.

Sportovcem roku byla vyhlášena slavná pštrosí biatlonistka, přezdívaná Královna zasněžených cest.
Začátky její kariéry přitom nevypadaly nikterak slibně. V každém důležitějším závodu skončila s hlavou v závěji, zpravidla ještě před první střelbou. Jak později vysvětlila, jednalo se o jev vyvolaný přemírou stresu a nedostatkem písku.
To však nebyla jediná potíž, s níž se biatlonistka během své kariéry potýkala. Do nepříznivých povětrnostních podmínek potřebovala speciální výstroj – chránit musela především svůj mimořádně citlivý krk.
„Delší šály nosí snad už jen žirafy. Nechávám si je proto na míru zhotovit firmou Ovčí babička. Tam navíc získám k nákupu i pohádku na dobrou noc," uvedla.

Zed si zapálil cigáro a sednul si na šutr. Opřel se, pokuřoval a pozoroval oblohu. Slyšel jen vzdalující se Paulovy kroky.
Něco ho bodlo do krku. Tělem se mu začlo šířit zvláštní teplo a svět během chvíle ztratil barvy i formu.
...
Probudil se na divném pásu bíleho světla. Mimo něj byla všude kolem jen temnota. Černočerná tma, ani hvězdy, prostě nic. Posadil se a zmateně se rozhlížel kolem, než mu to docvaklo.
„To sem kurva mrtvej nebo co?!? Co sem kurva komu udělal! Fuck!“
Zvedl se a vyrazil po pásu světla. Po chvíli v dálce zahlédl ležet tělo, pravděpodobně Paulovo ...

„Takže do Bradavic?“ ujišťoval se Kingsley, který už měl delší dobu dojem, že téhle akci nevelí ani jeden z těch, o kterých by se to dalo předpokládat.
„Samozřejmě!“ ozval se jako první Aberforth.
„Ano,“ přikývla odhodlaně Minerva.
„Vítězství je blízko!“ zadeklamoval pateticky Bill.
„Máš plán?“ šeptla Tonksová Hermioně.
„Jo… teda… víceméně propracovaný, ale pořád je tu spousta nejasností a rizik,“ řekla nejistě nejmladší členka výpravy.
„Vážně se jí vydáme napospas?“ ptal se poněkud otřeseně Lucius.
„Máš snad lepší nápad?“ ušklíbl se Severus a jakoby proti své vůli dodal: „Já jí věřím. Určitě má promyšlenou tu nejlepší cestu, krok po kroku…“

Kráčeli sami dva, ramena svěšená, hlasy tlumené.
Ranní slunce zlatilo hradby města, které bylo cílem cest.
Jim teď leželo za zády.
Zvětšující se vzdálenost však nedokázala zmírnit bolest, kterou vlekli na bedrech.
Otázky zůstávaly v kročejích ležet nezodpovězené.
Jedinou, kterou zodpovědět dokázali, jim položil cizí hlas.
A pak už nebylo třeba se ptát.
Hlavy a záda se s přibývajícími mílemi rovnaly, jako by z nich vlídná slova smývala únavu.
I když jejich kroky zrychlily, naděje, kterou považovali za mrtvou, je konečně dohnala.
Cíl přišel příliš brzy - tolik toho ještě chtěli slyšet.
Na konci cesty je trpělivě čekala víra.
Mesiáš žije.

Od narození se pohyboval v jasně daném rámci; v tom bezpečném světě, který byl vytvořen právě pro něj, a to ještě dřív, než se vůbec narodil.
Pak přišlo pokušení udělat jednou něco jinak.
Tak skončil v Timně.
A tak ji poprvé potkal.
Před očima se mu objevil nový svět plný barev, ostrých hran, o které bylo tak jednoduché pořezat se. Pocítil emoce silnější než kdy dřív, vášeň a potěšení se v něm mísily v jedno.
Byl tímto novým světem tak uchvácen; vůbec jej nenapadlo, že v tu chvíli sestoupil z Boží cesty jenom proto, aby se nakonec podřídil té její.

"Zavřít. Strhnout plakát. Okamžitě," cedil velitel Elánius skrz zuby.
"Je to naprosto legální podnik!" ohradil se Kolík Aťsepicnu.
"Zatím."
"Loď mám. Klobouk mám - lepší!" Kolík si nasadil slamák ozdobený květy a rozčileně máchl rukou k plakátu s vyobrazením gondoliéra u řeky, která rozhodně, rozhodně nebyla Ankh.
"Královna cest," zasyčel Elánius, "a nezapomenutelný zážitek?!"
"No a ne?!"
Elániovi se zablýsklo v očích.
"Už ti chudáci začali aspoň mluvit?!" ukázal na opodál stojící roztřesený pár turistů.
"Ne," připustil Kolík, "ale vždyť je nakonec skoro nic nekouslo a loď se skoro podařilo vytáhnout."
Elánius se nadechl.
"Ale nezapomenutelný to bylo," pokrčil Kolík rameny.

Smell, sound, voices. A lady dressed in red was entering the room. Victor would stand up if he wasn't so shocked. A woman? At night in a pub? Was she a prostitute?
A man, much drunker than Victor ever was, was following her. She clearly didn't like it but she let him put his arm around her waist anyway.
"Who is she?" Victor asked Henry before he could stop himself.
"She is queeeen Margaret," immediately shouted the drunk. "She is the queen of all roads. They all lead back... to her bed." he giggled but nobody else found it funny.

„Pracky nahoru a žádný blbosti!“
Skupina postav v černých maskách vyskákala z křovin podél cesty, v rukou nabité kuše, namířené na kupce v karavaně.
„Jsme ztraceni,“ začal jektat vytáhlý čahoun v jednom ze zadních vozů. „Nejdřív nás okradou a potom určitě zabijou! Možná i mučit nás budou!“
„Klid milý příteli,“ odpověděl mu o poznání ležérnější společník. „Náklad máme pojištěný. A jsme na území banditů osoby zvané Hraběnka. Ta nikdy nezabíjí, když nemusí. Prý se jí říká Hraběnka, protože vždy jen zlato nahrabe…
Náhle zmlknul, když se mu do nosu opřel hrot šipky do kuše.
„Hraběnka? Pro tebe, tlusťochu, jsem královna!“

A měla ve vlasech čas a noční preludia slavíků ji vítala na cestě domů. Staré ruce obtěžkané vykonanou prací se pokorně otevíraly světu kolem, oči se dívaly jinak, než kdysi. Vzduch voněl tmou a pravidelné tepání se neslo ozvěnou k uším chův, odpočívaly na kostrách. Neprobudily se.
Hvězdy na ni shlížely svou dávno mrtvou září a stromy v sobě měly natlučené zákony.
A lidé v sobě nesli krev a na oblečení čísla. A jaká krev to byla!
Usmívala se klidnýma očima na ty strhané kostlivce kolem sebe, že šla? Nu, ano.
A vzduch zavoněl plynem a tma už nebyla nabídkou.