Hájenka na Čilině

Tentokrát to byla Salix, kdo je vedl k druhému vrchu - Čilině. Jestli měl předtím Jindřich tušení, kde by se mohl nacházet první klíč, Salix vypadala, že jde na jistotu.
Oproti Žďáru byla cesta pozvolnější, ale delší. A tak, ve chvíli, kdy došli na místo, byl Jindřich rád, že popadá dech.
"Páni, úplně jsem na hájenku zapomněl," pronesl po chvíli. "A asi zase rád zapomenu," dodal, když si všiml zahrady plné zvěře, která se na ně dívala jako by byli potrava. Snažil se nevšímat si, jak se mlsně olizují.
"Blesk. Krvelačná zvěř. Sakra, kdy nastane čas na obyčejná hesla?" prohlásil zoufale.