Oblek

„Tatiku, pořídíš si novej oblek.“ oznámila rezolutně.
„Ale maminko. Že jsem si musel koupit šaty, když jsem se musel ženit, to byl spravedlivej trest, ale teď se žení můj syn a za to já vážně nemůžu.“
„Tak si je zkus, že se do nich nevejdeš!“
Vrátil se poněkud topornou chůzí, těsně napěchovanej do obleku.
„No, mohl bych v tom jít za tučňáka.“
Vrhla po něm pohled.
„Jsem pěkně černobílej a tučňák určitě taky pod vodou nemůže dejchat.“
„Simtě, sundej to!“
Odložení saka odkrylo bělostnej pupík orámovanej nedopnutýma kalhotama a vykasanou vestou.
Mamka se složila smíchy: „Ta vesta vypadá jak podprsenka!“