"Hej, no tak, vážně mě nechceš vzít s sebou? Já chci taky vidět svět!"
Zvonivě se zasmála: "Copak to jde? Nezvládla bych to..."
"Ale proč? Už mě to tady nebaví. Jsem na dně, chápeš?"
"Říká se, že život není fér," pokrčila rameny a začala se vzdalovat.
"Ale my přece nežijeme, ne? Takže bych měl mít právo taky jít!"
Smutně se pousmála: "Vzala bych tě s sebou ráda, věř mi. Ale tam dál, tam to není pro tebe. Tam nahoru nepatříš."
"Tak až příště půjdeš okolo, vyprávěj mi, jaké to tam je!" zavolal kámen na vodu, než zmizela za ohybem řeky.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Líbí.
Faob
Na dně doslova... A hovor živý. Pročítám znovu, všechno sedí, mám moc rád pointy, které na ruby obrátí vše dosud řečené, ale přitom - při novém přečtení všechno klape, podivnosti nebo nesrozumitelnosti najednou dokonale padnoucí...!
Moc děkuji, baví mě takováhle
Esti Vera
Moc děkuji, baví mě takováhle drabblata psát a jsem moc ráda, když to pak někoho baví číst :)
Tak já to s dovolením
Lee
Tak já to s dovolením podepíšu, protože přesně tohle jsem si při čtení (a druhém čtení) říkala. Moc hezké a nápadité.
Ježiš to je tak hezký! Takže
Peggy Tail
Ježiš to je tak hezký! Takže to zas dávám do oblíbených já :DD
Jé, moc děkuji, jsem ráda, že
Esti Vera
Jé, moc děkuji, jsem ráda, že se drabble líbí :)