Hladové vytí

Když se rudý měsíc Farmy líně plížil nad obzorem, napodoboval Pepé vlčí vytí.
„To z hladu,“ šklebil se.
„Příliš pravdivý, než aby to bylo vtipný,“ mumlala Dara.

Pepé byl dávno mrtev a Alex s Darou na Zemi. Stálo je na úplatcích malé jmění, aby dostali bednu do transportéru.
„Pro úsek 22.“
Strážce zásilku otevřel.
„Jídlo?“ uchechtl se. „To vozíme odtamtud!“
„Jenomže toho, co vozíte odtamtud, se vězni nenají, že?“
Víko s bouchnutím zapadlo. „Nějaký vzkaz?“
Podívali se na sebe.
„Řekněte jim, že tu máme domov. Že čeká i na ně.“
Na všechny hladové vlky mezi hvězdami.
Až se jednou vrátí.