Rekviem za hosty bloudící

Času aprílového se Viktorie Helena z Bubenče, po matce Flavia Valeria Constantina, císaře římského, též Velikého zvaného, jenž ku prospěchu všeho lidu křesťanského Edikt milánský vydal a První nicejský koncil svolal, rodičce to právem nobilissima femina titulované a jako svatá Helena Augusta Konstantinopolská uctívané, neb Kristův kříž a hřeby ve Svaté zemi našla, kterýžto nehynoucí čin sto byl i neopatrné příklony k ariánství bludnému zahladiti, křtěná, po prapředku dědy z mateřské strany, neznámém to vojáku napoleonském, povahy bojovné, po bábě z linie mužské generacemi zředěnou modrou krev polských kmenů nesoucí, probudivši, seznala, že v jizbě své rozsahem nepatrné samotinká sama.