Co po smrti, aneb živá zábava

“Zvedni si tu hlavu,” strčil do ducha před sebou nohou, kterou třímal v ruce. “Nebo ji šoupni jinam - nic nevidím.”
Další pošťuchování mezi duchy s nejrůznějším počtem končetin a tvarem. Představení začíná.
“Nesmí na strach,” komentoval dění duch. “To jsou pak duši takový strašlivý... Ale špatným způsobem, chápej...”
“Hlavu dolůůů! Hlavu setnout!” vykřikovala část osazenstva s hlavami v rukou či nohách.
“Nohy! Nóóóhýýý!”
Postavy na duchovním plátně pomalu žily dál.
“Áno, máme tu první oběť!” komentátor ohlásil, když na plátně kdosi ztratil prsty.
Duchovní dav zajásal.
“A už je máme tady! Nebojte, zbytek těla bude nepochybně následovat!” pokračoval komentátor nadšeně.