Naléhají. Rozkřikují se. Udeří kolikrát.
Ó páchne tu krví, páchne tu slzami.
Není to nic tak nevinného,
jak by se zdálo.
(Jan Zahradníček, Dům strach)
Bylo by to směšné, kdyby zde, na tomto místě, smích nebyl rouháním.
Zářivá budoucnost třesoucí se před sbírkou básní.
Historická nevyhnutelnost v panickém strachu z několika autorů.
Železná pěst bojující proti nepříteli. Vlastizrádci! Básníku – mrzákovi.
Hrozí nás znetvořit tak "že už se nebudeme podobat člověku" a sami přitom nemají lidské tváře. Jen škrabošky z půjčovny masek.
Výslech, ale nikdo neslyší. Neposlouchá. Nepotřebuje slyšet. Stačí podpis pod vylhané přiznání.
Ó jak je kruté odtržen ode všeho, co mi přirostlo k srdci, k podobě Kříže dorůstat.
Jak je to kruté s Kristem být.
Jak sladké...
Sladký. Krutý.
Výslech, při němž jsem křižován.
Vypráví básník Jan Zahradníček (1905–1960), kterému mezi jinými bude věnován tento fandom, snad se mi podaří v dohledné době napsat k němu nějaký úvod. Název fandomu je jméno knihy, ve které vyšly Zahradníčkovy dopisy z vězení.
Citace v kurzivě pochází z básně Uctívání kříže od téhož autora.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
výborné
Aries
výborné
Silné.
Faob
Silné.
To jsem ráda, že mu nějaké
Lee
To jsem ráda, že mu nějaké stoslůvky věnuješ. Je to krásné. :)
Opravdu působivé
Kolma Puši
Opravdu působivé
To je nádherně napsaný
Carmen
To je nádherně napsaný drabble.
To je úžasný! Úžasně strašný.
strigga
To je úžasný! Úžasně strašný..