Nekonečné bílo

Fandom

Drabble

Je tady podivně bílo. Prázdné, jen... Jen tam daleko... nebo blízko?... Dvě tečky. Nehýbou se, ale?
Ne, nehýbou se, jsou pořád na stejném místě a stejně daleko od sebe, ale rostou.
Ne, nejsou to tečky jsou to dvojrozměrně viděné koule. Pořád stejně daleko... nebo blízko?... ode mne a pořád se zvětšují a přitom se nehnuly ani o kousek, pořád stejně blízko... anebo daleko?... od sebe?...

"To je pohotovost? Ano, dcera... tři roky... horečky čtyřicítka... zkoušeli jsme všechno... já už nevím... Přijeďte. Moc děkuji."

Siréna.
Blikající modrý maják...

Je tady takové bílo... jen ty dvě tečky... rostou...
Nicota pohltila mou mysl.

Závěrečná poznámka

Tenkrát, v mých třech letech, jsem dostala spálu a musela do nemocnice.
Tenkrát poprvé jsem si uvědomila někde uvnitř tenhle zvláštní sen - stav - bezvládí.
Od té doby se vracel a opakoval a dodnes opakuje, kdykoli je už moc zle. A já v tu chvíli vím, že "tuhle nezvanou návštěvnici - nemoc" nepřečůrám a že to bude hodně špatné. Nechtěný výlet do nikam.
V ten čas jsem pro svět doslova skoro mrtvá.

Téma

DMD č. 21. pro 21. 4. 2023. Téma: Výlet do prázdna

Uff. Tohle naštěstí neznám,

kytka

3 roků zpět

Trvalý odkaz

Uff. Tohle naštěstí neznám, ale držím palce, ať se opakuje co nejmíň často.
Ten zvláštní stav prázdnoty a bezvládí jsi vyjádřila hodně působivě.

Moc děkuji :)

mamut

3 roků zpět

Trvalý odkaz

Moc děkuji :)
Paradoxem je, že když jsem měla před sedmi lety mozkovou příhodu, cestovala má mysl do hlubin vesmíru k mlhovinám, kde se cítila bezpečně.
Je to zvláštní.