Jako v šejkru

„Minule jsem na tu noční dostal takovej střep, že jsem se až styděl,“ postěžoval si Saša. „Pedály tuhý jak přetaženej biftek, mechanika nastupovala už v šesti kilometrech, takže to při každým zastavení škublo tak, že jsem odlepoval oči z předního skla.“
„To se stává,“ mávnul rukou Viktor, jeden z nejstarších netopýrů.
„Připadal jsem si jako totální kretén.“
„Klid. Lidi, co se vozí nočkami, jsou zvyklí na ledacos.“
Viktor se zasněným výrazem vzpomínal na minulou devadesát trojku, kdy kaštánky důkladně protřepal v esíčku na nábřeží Edvarda Beneše. Uvnitř vozu však byla stovka těl tak napěchovaná, že promíchat se mu je nepodařilo.