Takové obyčejné věci

Sotva oschla rosa, přinesla Celeamin na terasu koš s prádlem. Bylo to tak obyčejné. Jako křehký, voňavý sen, vzpomínka na něco, co už dávno zmizelo.
Její ruce si ale pamatovaly. Každý kus chytila za okraj, bezmyšlenkovitě ho protřepala a na šňůru ho přikolíčkovala přesně ve švu.
Na zídku se vyhoupl Elrohir. Spustil nohy přes okraj a díval se.
"Nudíš se?" zeptala se.
Zavrtěl hlavou. "Byl jsem obhlídnout stáje a kotce, jestli mají lovci připravený koně a psi plný misky. Elladan totiž... Jedná s návštěvou."
Pozvedla tázavě obočí.
Elrohir pokrčil rameny. "Ať si jedná, aspoň se nám nemíchá do praktickejch záležitostí."