Předcházející: https://sosaci.net/node/59216
"Dobrý den, paní Mráčková," pozdraví Věra sousedku s koštětem.
"Holky zatracený, teď jsem vytřela!"
"Promiňte," kaje se Věra a tlačí Jitku před sebou do bytu.
Když ji domanévruje do kuchyně, Jitka už nedokáže čekat.
"Věrko," zachvěje se jí hlas, i odvaha, "já ti musím něco říct, ale slib mi, že se nebudeš zlobit."
"Počkej..."
Věra natočí vodu do sklenice a postaví ji pŕed Jitku. Kohoutek nechá puštěný.
"Co blbneš," zhodnotí Jitka proud vody, který rachotí na dně dřezu.
"Musíme potichu," sykne Věra, "máme tu ucho."
"Co?"
"Odposlouchávají nás."
"To kecáš..."
"Nekecám. Mráčková má v komoře magneťák, ten to všechno nahrává."
No nazdar hodiny. Snad aby
Apatyka
No nazdar hodiny. Snad aby šly radši někam jinam (ale – kam?!).
Záleží, jak moc soukromé je
kytka
Záleží, jak moc soukromé je to, o čem se chce Jitka bavit.
Tak Věra už je v obraze. Teď
Aries
Tak Věra už je v obraze. Teď jestli je to horší nebo lepší
Já myslím, že už byla dávno.
kytka
Já myslím, že už byla dávno. Představuju si, že je z rodiny, kde s tím prostě žijí.
Herdekbaba Mráčková! Že
Aplír
Herdekbaba Mráčková! Že takových bylo. Pomalu každá domovní důvěrnice.
no fuj!
Arenga
no fuj!
to je na tu donašečku samozřejmě
Ale fujtajksl. Každopádně
Terda
Ale fujtajksl. Každopádně skvělé napsané.
Tak honem pryč! Třeba někam
Regi
Tak honem pryč! Třeba někam do parku?
Nojo, domovní důvěrnice, ta
Esclarte
Nojo, domovní důvěrnice, ta má uši všude, babizna.