Pár kilometrů za městem se voda vymyká kontrole, koryto se zužuje a zahlodává do skalnatého údolí. Tok se začne kroutit a celý zdivočí.
Stanislav tudy běhá často, rychle kluše v rytmu bušícího srdce.
Sezení v trávě je nezvyk.
"...seš tady?" Radek mu trhá myšlenky.
"Hm..." zamumlá, oči přilepené k řece.
"Tak to vyklop."
"Problémy v práci," zamumlá Stanislav nepřítomně.
"Mluvíme spolu, pamatuješ?" Radek se ho opatrně obejme kolem pasu.
"Ráďo, víš, že mi na tobě záleží."
"Vím?"
Stanislav konečně odtrhne pohled od vody.
Nevíš?
Vytáhne z kapsy načatou krabičku cigaret a vrazí ji Radkovi do ruky.
"Zkusím přestat. Kvůli tobě."
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Awwww, stejně se mi to dva
Gwendolína
Awwww, stejně se mi ti dva spolu líbí!
Však jo, jsou skvělí. Ale
Kleio
Však jo, jsou skvělí. Ale nemají to lehký.
To je ovšem pěkné gesto.
Terda
To je ovšem pěkné gesto.
A zdraví prospěšné!
Kleio
A zdraví prospěšné!
Rozhodně jim fandím!
Banepa
Rozhodně jim fandím!
To je rozhodně v pořádku. :)
Kleio
To je rozhodně v pořádku. :)
Tak to je velký krok! To musí
Lady Peahen
Tak to je velký krok! To musí být silný a opravdový cit.
Přiznávám, že coby
Kleio
Přiznávám, že coby militantního nekuřáka by mě to taky hodně odzbrojilo.
Ale ňuf. To je romantický.
Owes
Ale ňuf. To je romantický. Akorát teda, takhle to fakt nefunguje. Musí chtít kvůli sobě, ne kvůli Radkovi. Mimochodem, mám Stanislava čím dál radši. Je nejen strašně plastickej, ale jde i do hloubky. Miluju.