Hon za vajíčky

„Pětadvacet vajec a přírodní barvivo!“ křikla žena, která do krámu vtrhla jako povodeň, nepozdravila a ještě udeřila rukou o pult.
„Hned to bude, milostivá,“ uklonila se Magdalena s úlisným úsměvem. Něžně položila na pult plato vajec a začala šmejdit po obchodě.
Na pultu se záhy začala kupit hromada věcí. Půl kila cibule, hlávka červeného zelí, sáček s kurkumou, svazeček čerstvého špenátu, pytlík mražených borůvek a lahev octa.
„Tady to máte, milostivá. Dubovou kůru bohužel nemám,“ omlouvala se Magdalena.
„Vy si ze mne děláte legraci nebo co?!“ vypěnila ženština. „Já se honím kvůli vajíčkům pro koledníky a vy mi donesete zeleninu!“