Nechte maličkých přijíti ke mně

Byl jednou jeden muž, co každý den chodil stejnou cestou.

Dolů ke Kamennému mostu, Velkou Jezuitskou, Malou Jezuitskou.

Všichni už ho znali. Vyhýbali se mu. 

Zahnout u Melantricha, dojít ke kostelu. 

Jen kněz od svatého Havla mu otevíral dveře. 

Váhavý dotek klepadla.   

Vyslechl jeho nářek a pak sejmul z krku velký klíč. 

Nekonečné schody. Vosková svíce. Studená dlažba. 

Vzal ho dolů do hrobky a nechal ho tam samotného.  

Náhrobek se zlaceným nápisem čeká. 

Muž klesl na kolena a věděl, že tady pohřbí své děti.  

„My chceme pohádku,“ ozve se pod kamennou deskou. 

A pak všichni žili šťastně až do smrti.