Život životu

Lípa, bez, zeměžluč a heřmánek. Studené obklady, pro které Giulio s Anežkou neúnavně běhají k pumpě a zase zpátky. Silný vývar ze slepičích kostí, co odhodlaný František vyhandloval u Dědičů za Ernestův elegantní zánovní klobouk. Čisté lůžko, čistá přikrývka, čistý vzduch vonící ozónem a ranní rosou. Ticho a klid a modlitby. A čas, moře času. Ernesto nanosí vodu a Elena s Jankou perou a perou. Roňa pozametá dvorek, vypleje záhonky, připraví oběd. Rinka pluje po hranici vědomí, do krajiny horečnatých snů pronikají Františkovy pohádky. Mlčenlivá souhra pomalu roztáčí soukolí blízkosti.

Tiché zůstaňte visí ve vzduchu, nikdo ho nevysloví. Není potřeba.