Záblesk naděje

„Tvému popisu odpovídá jedna Markéta, která je nezvěstná patnáct let… ne, moment. Patnáct let to bude v září.”
„Takže ještě máme tři měsíce.”
„Budeme muset sakra máknout. A informovat rodinu a požádat je o vzorek DNA.” Povzdech. „To zas bude hromada zbytečného blábolení, aby se obě strany v rámci možností cítily dobře.”
Někdo zaklepe na okno. 
„Potřeboval bych ještě, ehm… pročichat širší okolí.” 
„Jistě,” odpoví Nora a vystoupí z auta. „Jděte napřed, potřebuji pár minut.” 
Adam se zavrtí. 
„Ty už jsi udělal dost. Nemusíš se přizabít.”
Za nimi Roman otevře kufr a sáhne do batohu.
„Které hovado mi vypilo kafe!?”