Kvetoucí korál

Renáta prsty přejela po složité kamenné skulptuře připomínající rozkvetlý strom.

“Tohle jsou mořské korály. Kameník je znal jen z vyprávění. Namluvila jsem mu, že kvetou, protože i když jsem spojena s magií vody, nechtěla jsem si tu připadat jako pod vodou. Někdy je třeba skutečnost vylepšit.”

Usmála se na Miladu.

“Ty dostaneš vlastní kvetoucí korál. Vrátíš se domů jako počestná vdova. Budečské svědomí ti vyplatí odškodnění. Dost, aby sis dokázala zařídit život podle svého.”

Pak se kousla do rtu.

“A pokud chceš, můžeš ve svůj kvetoucí korál skutečně uvěřit. Magie může změnit vzpomínky. Děsivé se stane krásným. Stačí jen říct.”