První

Seděl ve věži snů a čekal v hlubokém tichu.
Neviděl ani na malý kousek nebe, pečlivě zavřený a připoutaný v křesle.
Mohl snít o bílých oblacích, hnaných ostrým větrem oblohou nad vyprahlou pustinou…
Snít v tichu několik posledních minut, jenž zbývaly do splnění snu mnoha generací snílků.
Snít v tichu a ani na malý okamžik nezapomenout na realitu.
Vše se zachvělo a klid přerušil trochu chraplavý hlas.
"Kedr, já Zarja, jak mě slyšíte?"
"Zarja, já Kedr, vše v pořádku, slyším normálně…“
Je osm hodin, padesát sedm minut moskevského času, dvanáctého dubna 1961.
Do letu Jurie Gagarina zbývá posledních deset minut.