Přízemní.. nebe.

Náhle cítím kudlu v zádech
Zatnu zuby – nejde nádech!
Dávám ruku na ruku
přece nemám záduchu!?
Hmatám rukou po zápěstí
tep mi šlape, ještě štěstí...
Ohlížím se proti světlu
všady tma a cítím betlu
Známý mi to jednou říkal
Přemýšlím a hmatám výkal
Zadek suchý, betla taky
AhA – žeby, cosi lezlo z gatí?
Ne, to jenom volná guma
zatáhnu ji už je "doma"
Pročpak tedy nedýchám?!
Rakev!? Svíčky?! Je to tam!
Zkouším hledět světlu vstříc,
dýchat nejde, jak to říct!?!
Srdce buší – stará klasa…
Náhle cítím… přijde spása?
Už mám zase koutky k uchu,
stačil prd a všechno v suchu.