Opičák

Z modré budky TOI TOI vystoupili dva muži v přiléhavých overalech a hrnuli si to k nedaleko sedícímu zarostlému opičákovi.
“Dobrý den, jsme tu správně ve dvacátém prvním století?” zeptal se první.
Opičák na ně jen nechápavě zíral.
“Vždyť se na něj podívej, na neandertálce. Jsme moc daleko, pojď.” Druhý muž chytil prvního za ruku a táhl ho zpět k modré kadibudce. Sotva se za nimi zavřely dveře, budka se dematerializovala.
Opičák se podrbal za uchem, vstal a popotáhl si tepláky. Pak se otočil a zašel do chalupy. Vzápětí se ozval zvuk otvíraného piva.
“Mámo, nebudeš věřit, co jsem viděl.”