Ze spánku procitám krátce před devátou, když už slunce pere do oken. Ještě v bezvědomí vklouznu do sprchy a doufám, že mě horká voda přiměje k existenci. Než si protáhnu zakrnělé zádové svaly, táhne na poledne.
V kanceláři jsem poslední. Uvařím si placebo kávu (bezkofeinovou, to abych nastolila pracovní atmosféru bez panických atak) a usedám ke stroji. Kód je dnes obzvlášť neposlušný. V kalendáři blikají červená upozornění o termínech, které jsem promeškala, ale nechávají mě otupěle lhostejnou.
Mým revírem jsou hlubiny Google Scholaru. Mé tempo je pomalejší, než bych chtěla. Mým denním chlebem jsou hotové polévky z Tesca.
Jsem doktorandka.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit