Lesklé a zajímavé předměty daleko mimo tvůj dosah. Zaujaly tě ještě dřív, než jsi to dokázal jakkoliv sdělit. Pokrok byl ovšem na tvé straně. Vztažené ručičky, nevyslovené "zvednout!" Zvědavé oči se konečně dostaly do správné sféry. Zakrátko jsi ovládl ty správné svaly a stal se z tebe, jak táta říká, fingermaster. Trocha mimiky a zvuk k tomu a už nám nezbývalo, než tě trochu se smíchem dabovat, jelikož sám jsi to říct nedokázal.
Neříkáš to dodnes, zato naši blízcí se to naučili. Používám to, i když jsem někde venku bez tebe a bavím se s cizími a nezasvěcenými.
Nepotřebuji.
"Počebuju!"
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Moc počebuju!
Kleio
Moc počebuju!
Počebuju. Naši to taky
Terda
Počebuju. Naši to taky používají. A nezdá se vám, že ty ručičky a prstíky jsou den ode dne delší a dál dosáhnou? :)
pracičky jsou vždycky o kus
Zuzka
pracičky jsou vždycky o kus delší, než očekáváš.
My taky dabujeme, to jsem
Saphira
My taky dabujeme, to jsem ráda, že nejsme jediní divnorodiče :D
on to někdo nedělá? :)))
Zuzka
on to někdo nedělá? :)))
:D :D
Blanca
"Počebuju!" a "Potřebuji" jsou totiž dvě naprosto rozdílné emoce :D
Taky jsme dabovali... až se to Lvíče naučila opakovat, teprve pak je to ta pravá legrace.
přesně tak.
Zuzka
přesně tak.
"Nepotřebuju."
"Ne. Ale počebuješ? Hm?"
Jj, u nás jsou děti skromné,
myday
Jj, u nás jsou děti skromné, nic nechtějí. Ale kolik toho potřebujou :)!