Heiligwasser

Svatá Voda, německé Heiligwasser. Na patnáct chalup, statek, kostelík. Od září se tu zřizuje obecní jednotřídka; poslední dobou se rodí hejna dětí, a starostová už se vidí jako paní řídící. Chlapi brblají – verdammt, škola, ale do hospody se musí až do Neusorg!
Starosta krčí – pro klid domova i duše – rameny.

V září čtyřicátého pátého roku už v Heiligwasser není, kdo by školu otevřel. Přijdou plískanice, po nich se do zdí zakousne lednový mráz.
Další jaro. Slepá okna chalup zrcadlí studené nebe.
Mine léto, podzim. Nové Československo hřmí lomozem těžkých strojů a radostným jásotem pracujících.
Prázdná vesnice v pohraničí zůstává tichá.