S výhledem na Letenskou pláň

Nechtěla tam jít. Vůbec o tom neuvažovala. Léta se podobným akcím úspěšně vyhýbala.
Zavírala okna, prchala z města.
Když byla malá, nesměla při shromážděních ven. Cítila křivdu. Toužila po papírových holubičkách na tyčce. Otvíraly se a zavíraly. A mávátka! Růžová, bledě modrá, žlutá.
Letos na jaře se Jakeš přesunul na Václavák. Už se bál, že v pevné jednotě se Sovětským svazem a dalšími socialistickými státy daleko nedojde. Cesta přestavby a demokratizace odbočila.
Ani teď ji to ven zrovna netáhlo. Natřásající se těla, husto k nedýchání.
Ale tenhle dav zněl jinak.
Pohladila si rostoucí bříško, natáhla podzimní bundu a vyšla ven.