doplňuju Vrána k vráně sedá
Jedenáct zobáků pokřivěných a umlčovaných, jedenáctero křídel trápených a zpřelámaných, jedenáctero pařátů mozolnatých a mrzačených, jedenáctero očí prázdných. Očí, které už viděly.
Jeden zobák drzý a ukrákaný, jedna křídla nemotorná a stěží opeřená, jedny pařáty tupé a nepevné, jedny nadšené oči. Oči, které teprv uvidí.
Dvanáctero havranů na bidle.
„Krrrabate!“
I povstane Mistr a odvážlivce nechá seskočit mu na rámě. Oči, které už nikdy neuvidí. Potom vaz zpřeláme mu v pěsti. Pták jako kámen k podlaze padá.
„Abyste viděli,“ káže Mistr k bidlu, „proč žádný z vás neměl by mě tím jménem nikdy už oslovit.“
Kmotříček jezdil častěji než dřív.
Vždycky jsem přemýšlel, jak by to s Krabatem i s ostatními chlapci dopadlo, kdyby se jejich záchrana nepovedla, kdyby Katorku nikdy ani nepotkal.
Hů. No teda.
neviathiel
Hů. No teda.
Pokud by nakonec vyhrál
Aries
Pokud by nakonec vyhrál souboj, tak jo, tak nějak by to dopadlo.
Au au, tak to je tedy drsné..
Rya
Au au, tak to je tedy drsné...