V tý chajdě

Teď jim to poví. Co se mnou bude, jestli mu ty hloupé děti uvěří? Vědí to. Už vědí, jak to tenkrát bylo a já teď nemám šanci.
Pomoc, pomoc! Nechci, neber mě! Musím utéct! Pryč!
Nemůžu se odsud dostat, můj osud je zpečetěn a oni si tu teď budou vykládát staré historky...
NE! Nechci! Nechci se proměnít!
Takhle to nemělo skončit! Proč musel ten idiot utéct? Měl zůstat pěkně zavřený a já bych si hezky dál užíval život krysího mazlíčka...

Z podlahy vyrašila hlava, objevily se zárodky končetin a o chvíli později na místě, kde ležela Prašivka, stál nějaký muž.